Dvojí volba, dvojí korunovace

Pokus o vylíčení dosti zmatených poměrů v říši zhruba v době nástupu Lucemburků na český trůn. Otec Jana Lucemburského, císař Jindřich VII, zemřel v Itálii jen několik let poté, co prosadil svého mladičkého syna na český trůn místo neúspěšného Jindřicha Korutanského. Jan byl stále příliš mladý, aby si získal dostatečnou autoritu, a proti sobě stanuli dva silní uchazeči - Fridrich Sličný z rodu Habsburků a Ludvík Bavor. Toho nakonec podpořili i Lucemburkové. Ludvík fakticky zvítězil - získal 4 hlasy kurfiřtů ze 7 - jenže Fridricha natruc podpořil coby český král neúspěšný Jindřich Korutanský. Tak vznikl dokonalý pat - stáli tu dva uchazeči se stejným počtem hlasů a oba byli formálně zvoleni svými straníky. Oba se nechali korunovat. Ludvík na řádném místě - v Cáchách - ale neměl pravé říšské klenoty, které naopak držel Fridrich. Nastalo tak dvojvládí - skutečný pat, který rozhodly zbraně až po osmi letech, 1322 (Fridrich si podržel titul až do smrti, ale jen formálně.)
Příliš žádostivý a autoritářský Ludvík si však brzy znepřátelil papeže a v průběhu let i Lucemburky, což se mu nakonec vymstilo. V roce 1346 ho část kurfiřtů sesadila a zvolila místo něj Lucemburka - už Karla IV., tehdy ještě dědice českého trůnu. Hrozil další pat, ale tentokrát se vše poměrně brzy vyřešilo Ludvíkovou smrtí.
Doufám, že to není moc únavné, lepší patová situace mě nějak nenapadla.