Dívka a nůž

Lesana kráčela k proutěnému křeslu. Třásla se vzrušením i strachem. Jako každá rusovláska, jakmile dosáhla šestnácti let, musela podstoupit posvátný obřad. Její kmen považoval zrzavé vlasy za boží požehnání a symbol štěstěny, proto pro ně byly zrzky důležité.
Dav ji uctivě zdravil. Nervózně polkla a sedla si.
Na krku ucítila stařešinové studené prsty. Škubla hlavou.
„Nehýbej se,“ promluvil.
Chytil ji za vlasy, přiložil nůž a začal řezat.

Vlasy padaly po houfech.

Když skončil, byl spokojen. „Služky,“ přikázal, „posbírejte vlasy. Večer je obětujeme bohyni! A ty,“ obrátil se k Lesane, „jdi domů a převlékni se. Dnešní hostina bude na tvou počest.“