DMD č. 12. pro 12. 4. 2022. Téma: Zrzavec

DMD č. 12. pro 12. 4. 2022. Téma: Zrzavec

Dnes pro změnu konkrétnější téma, pěkné drabblení.

Téma pro 12. 4. 2022: Zrzavec
Toto téma bude uzavřeno 12. 4. 2022 v 23:59.

Bodíky můžete sledovat tady.
Nezapomeňte si přečíst FAQ.
V případě nejasností konzultujte Pravidla.
Metodika počítání slov

Platné do: 
12. 4. 2022 v 23:59
Obrázek uživatele Alešandr_Veliký

Tajemství práce s lanem

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Omlouvám se, že drabble vychází tak pozdě, když jsem ho psal, zapomněl jsem ho uložit. Takže nesoutěžní - bez nároku na bod. Minulý díl najdete zde.

Drabble: 

"To dá ale práci, svázat ty zatrolené vojáky!" nadávala Anežka "To jsi je nemohl zabít?"
"Ty bys radši kopala hrob?" oponoval Jiří.
"Já bych je podřízla, zastřelila, zmlátíla a vykostila!" naštvala se Anežka. "Jako tenhle zatracený uzel! Klatě!"
"Klid, to nebude tak špatné..." chlácholil Adam.
"Vždyť se mi rozvázal už po dvaadvacáté!"
"Musíš ho pořádně utáhnout!" radil ten zatracený zrzavec, kterého svazovali. "Já vám to říkám pořád, akorát mě vždycky praštíte kame- au!"
"Je to hrozná mládež, ani nepřítele svázat neumí!" nadával druhý voják.
"Jestli nesklapnete, vyzkoušíme návrhy mojí sestry!" naštval se Jiří.
"A nemohli bychom se raději svázat sami?"

Obrázek uživatele nektor

Konečně přijat

Fandom: 
Drabble: 

Celý život Martina definovala jedna vlastnost. Jeho láska k matematice. Vzorečky viděl všude, miloval komplexní čísla. Měl sice ojedinělou barvu vlasů, ale matematikou vyčníval víc.

Ve škole byl většinou sám a počítal si příklady. Samota mu vyloženě nevadila. Ale měl touhu mít někoho s kým sdílet radosti z tajů a krás matematiky.

Jednoho léta ho rodiče poslali na matematický tábor. Martin ze začátku měl obavy, nevěděl do čeho jde.

Už cestou ve vlaku mu však bylo jasné, že to bude super. Jen potřeboval novou identitu, protože tady matematiku milovali všichni.

Přezdívka Zrzavec se uchytila rychle.

Od té doby jezdí často.

Obrázek uživatele strigga

Daleko doma, tady víc

Úvodní poznámka: 

Téma je tam hodně krypticky, pochopím, když nebude uznáno. Ale já prostě dneska neměla náladu na žádný postavy, zrzavý ani jiný. :-) Nějak mě napadlo, že zrzavec je vlastně krásný poetický označení pro podzim, a už se mě to nepustilo.

Drabble: 

Na podzim bývají hory nejkrásnější. A možná vůbec nejlepší je ta nevyzpytatelnost – ráno se nad štíty líně vyhoupne slunce vykoupané v mlze a večer je obloha vyfoukaná, vzduch ještě vlhký od přestálé bouře voní ozónem a svahy jsou čerstvě pruhované sněhem. Nikdy nevíte, jestli vám počasí dovolí vyrazit nahoru - jenže na tom nezáleží. I kdybyste od rána do večera seděli u jezera s odrazy zezlátlých modřínů a hor oděných do rzi, bude ten den stokrát naplněnější než desítky stejných, unavených dní tam daleko a dávno, kde tomu člověk říká doma, když zrovna není tady.
Tady je totiž doma nějak víc.

Obrázek uživatele TQ-PoN

Rozvážka pizzy

Drabble: 

Rozvážku pizzy by si jednou za život měl zkusit každý. Jde totiž o poměrně pestrou práci. Zvláště pak ve městě, které není vaším rodným. A tuplem, když při tom během noční směny vozíte na spolujezdci ožralou kamarádku, která se vám snaží vyplakat na rameno všechny ty vztahový problémy, co teď se svým "miláčkem" zažívá! A vy teď kvůli nějakýmu pošahanýmu ZRZAVCI máte hlavu jak balon!
Slyším snad někoho říkat, že má podobnou zkušenost? Já říkám - víte kulový!
Jo a vám, kteří jste se celou dobu těšili na nějakou tu historku, radost neudělám. Nevyzbyli na ni totiž slova. Tak třeba příště.

Závěrečná poznámka: 

...Inspirováno skutečnou událostí

(dovážkou ze dne 12.4.2022, Olomouc)

Obrázek uživatele Jan F. Rajm

Zet jako zetko

Úvodní poznámka: 

Při kolizi Měsíce se Zemí se ukázalo, že je všechno jinak. Měsíc je stvořený ze snové matérie, která je schopná oživit téměř cokoliv.
Volně navazuje na Umění budování kvalitního vztahu

Drabble: 

"Tohle je náš člověk?" zeptal jsem se Káčka nedůvěřivě.
"Jo, je to Zetko." řekl s klidem Ká.
"To snad ne," nevěřil jsem mu.
"To víš, že je to von," ujišťoval mě pořád. "Co se ti nelíbí?"
"Vždyť je to bezďák," ukázal jsem do vedlejší uličky, kam jsme zatím jen váhavě nakukovali.
"Ty jsi ale fouňa."
"Tak to zase ne. To si vyprošuju. Ale tenhle týpek nemůže být přecilegendární vůdce převaděčů, Zrzavec."
Sjeli jsme ho oba pohledem. Jedna noha, druhá dřevěná, špinavé cáry oblečení, miska na drobné. Slepené zrzavé vlasy.
"Ale jo, je to on," uklidnil mě Ká. "Popis přesně sedí."

Obrázek uživatele L.P.Hans

Saň

Drabble: 

Kdesi hluboko v útrobách staré Prahy vrzly dveře a v kuželu světla se vypotácela trojice místních štamgastů. Chvíli se motali dokola jako tříhlavá saň, potom nabrali kurz a odpluli uličkou za krčmou někam směrem na Malou Stranu. O několik ulic dál potkali kolemjdoucího. Saň se zastavila a chvíli ho zkoumala.
“Chlapi, no tohle? Vždyť je to Zikmund, liška ryšavá,” prohlásila první hlava.
“Pořádně mu to osolíme!” přidala se druhá.
“Bij, kdo v Boha věří!” vykřikla třetí.
Kolemjdoucí na nic nečekal a dal se na úprk.
“Dnes není můj den!” myslel si Zrzavý Józa za běhu. “Dnes opravdu není můj den!”

Obrázek uživatele Lejdynka

Největší strach

Fandom: 
Drabble: 

Bojím se spousty věcí. (Blechatci bych to nikdy nepřiznal, ale ten neumí číst, takže si to tady nepřečte, a vy mu to ROZHODNĚ nebudete říkat.)

Silného větru. Je hrozně hlasitý a vlající záclony jsou strašidelné.

Té čůzy s dlouhými drápy, co mě zkouší chovat a páchne smradlavou vodou.

Že uvidím dno misky.

Veterináře. No comment. (Vy se nebojíte veterináře?!)

Ale to není nejhorší.

Nejhorší je, že poté, co jsem víkend proválel na gauči, proháněl Odieho, a a Jon mi podstrojoval lasagne a drbal mě za ušima....

... Jon ráno odchází.

(Co když už nikdy nepřijde?)

No, a proto nemám rád pondělky.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Politické začátky

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Už jsem si říkala, že budu další drabble zase potit a pak mě (ve vaně, jak jinak) trknul nápad. To je v letošním ročníku poprvně. :-)

Drabble: 

„Zbývá nám poslední místo,“ oznámil místopředseda Naberrie, který sepisoval konečný seznam kandidátů.
„Navrhuji Naisu Oyello,“ řekl předseda Joaree, „všichni vědí, že je pracovitá a bezúhonná.“
„Hloupost,“ přerušil ho marketingový poradce Xissih. „Je absolutně nevýrazná. Lepší bude Sheev Palpatine.“
To se předsedovi nezdálo: „Říkal jsi přece, že cílíme i na pracující třídu. Další aristokrat tomu nepomůže, ne?“
„To je sice pravda,“ připustil Xissih, „ale je výřečný a ta jeho zrzavá hlava se bude na billboardech vyjímat. Dejte na mě.“
„Na tom něco bude,“ souhlasil nakonec Joaree. „Kdo je tedy pro Palpatina?“
Mezi delegáty NLS – Nabooské lidové strany – se zvedl les rukou.

Obrázek uživatele Smrtijedka

Zrzavý/zrzavá

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Přiznám se rovnou, že jsem knihu četla už hrozně dávno a film (z kterého vycházím primárně) viděla taky před x lety, takže vlastně nevím, co všechno se v něm opravdu stalo a co jsem si vybájila. Nicméně zde :).

Drabble: 

Arcivévoda to na sobě pozoroval už delší dobu, ale nedokázal to pojmenovat. A snad ani nechtěl. Kdyby svým inklinacím dal jméno, musel by přiznat, že je má. Co na tom záleží, když může být jako všichni ostatní? Milovat správně, žít spořádaně.

Orlando byl zvláštní, ale v lecčems také stejný jako ostatní. Dokázal přitažlivost k němu regulovat, usměrňovat do estetična. Ty zrzavé vlasy...

Když se z Orlanda stala Orlando, mohl své city rozvíjet svobodně a nemohl se té představy nabažit. Nabídl jí svou ruku a její odmítnutí ho zdrtilo. Dokonce přiznal, že ji miloval už v mužském těle! Nebylo to dost.

Závěrečná poznámka: 

Orlando (autorka Virginia Woolf) je mladý muž v alžbětinské Anglii, který z blíže nespecifikovaného důvodu nestárne a neumírá (prochází tak několik staletí, kniha končí v roce 1928, film v roce 1992) a během života (opět bez explicitního vysvětlení) změní pohlaví. Arcivévoda ve filmu na toto konto říká toto: „Orlando, to me you were and always will be, whether male or female, the pink, the pearl, and the perfection of your sex.“

Obrázek uživatele gleti

U Zmijozelů

Fandom: 
Drabble: 

Být malý a nenápadný má své výhody, rozvažoval Trevor.
Jako když jsem se ve Velké síni náhodou doskákal pod zmijozelský stůl.
„Když vidíte Nebelvír, máte sto chutí si zpívat zrzi, zrzi, co tě mrzí, jeden weasleovský zrzavec vedle druhého,“ posmíval se Draco Malfoy, „a vedle nich ťulpas Longbottom, výsměch celého kouzelnického světa.“

Víc jsem nepotřeboval slyšet. Vydal jsem se do zmijozelských komnat. Najít chlapeckou ložnici nebyl problém, šel jsem po čuchu. Malfoyova postel byla jediná, která nebyla cítit nemytými nohami. Pořádně jsem se v ní vyválel.

Ráno blonďatý zmijozel musel na ošetřovnu se svědivou vyrážkou. I ropucha umí bránit své.

Obrázek uživatele Tess

Komu na tom záleží...

Úvodní poznámka: 

Inspirováno skutečným rozhovorem.

Drabble: 

„Jako...“ ošil se Jestřáb. „Policajti fungujou, což o to. Částečně. Zvládnou si udělat pořádek ve svým rajonu, ale stačí potulný zlodějíček a jsou v loji. Po kopcích ho honit nebudou a posílat náhodně posly po okolí se jim nevyplatí.
Tady nastupuju já. A hodila by se pomoc, jdeš do toho?“ obrátil se na Rezku.
„Můžeme obě,“ řekla klidně.
„Lišku nechci. Zrzavejm se nedá věřit.“
Netušil, kdo je za rohem.
„Ehem.“
„Nic proti tobě, holka, ale vystačím si tady s Rezkou.“
„Jsi pěknej rasista.“
„Já nejsem rasista, jeden můj kamarád je zrzek. Myslím Zrzka!“
„Takže rozhodnuto,“ usmála se Liška. „Jdeme obě.“

Závěrečná poznámka: 

Dívka a nůž

Fandom: 
Drabble: 

Lesana kráčela k proutěnému křeslu. Třásla se vzrušením i strachem. Jako každá rusovláska, jakmile dosáhla šestnácti let, musela podstoupit posvátný obřad. Její kmen považoval zrzavé vlasy za boží požehnání a symbol štěstěny, proto pro ně byly zrzky důležité.
Dav ji uctivě zdravil. Nervózně polkla a sedla si.
Na krku ucítila stařešinové studené prsty. Škubla hlavou.
„Nehýbej se,“ promluvil.
Chytil ji za vlasy, přiložil nůž a začal řezat.

Vlasy padaly po houfech.

Když skončil, byl spokojen. „Služky,“ přikázal, „posbírejte vlasy. Večer je obětujeme bohyni! A ty,“ obrátil se k Lesane, „jdi domů a převlékni se. Dnešní hostina bude na tvou počest.“

Obrázek uživatele Keneu

Dialog pod poradním dubem

Úvodní poznámka: 

oběť strašlivého krácení
tak trochu crackfic :)

Drabble: 

„Ty... Černý rytíři... fakt z té kořisti nic nechceš?“
„Maurice mi stačí, díky, hmm... Locksley.“

...

„Přemýšlím, kolik takových velkých zrzavých bojovníků, co z dlouhé chvíle dobudou hrad, po Anglii běhá...“

„A?“

„Napadá mě jenom jeden a ten, pokud vím, trčí v Rakousku,“ žvaní Locksley do větru dál, ale na Černého rytíře se dívá velmi vážně.

...

„Taky dumám nad jednou věcí. Kolik je asi v Anglii zrzavých zbojníků, kteří na lusknutí prstů seženou menší armádu. A kolik z nich sídlí zrovna tady v Sherwoodu.“

„Takže jsme kecali oba, ale v průseru jsem jenom já, co?“

Richard poplácá Robina po rameni.

„Neboj.“

Závěrečná poznámka: 

(ale nejlepší verze Černého rytíře je ta černovlasá, špatná hodnocení ignorujte, tahle adaptace je <3)

Obrázek uživatele Stevko

Deň dvanásty

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Varovanie: Celý fandom je od 18 rokov.

Nie je pokračovaním jedenásteho dňa.

Drabble: 

Keď sa dozvedel, čo mu je, nepotešilo ho to, ale prijal to. Keď mu povedali o vedľajších účinkoch, neprekvapili ho. Podobní ľudia boli často takto zobrazovaní v médiách. Keď však jedného dňa našiel na vankúši hromádku svojich ryšavých vlasov došlo mu úplne, čo to preňho znamená. O niekoľko týždňov o nich príde. Nebude sa už viac pýšiť žiarivou ohnivou hrivou. Keď si spomenul, ako mu povedali, že sa to bude týkať aj brady a fúzov, takmer sa psychicky zrútil. Našťastie ale mal možnosť zrútiť sa aj fyzicky. Z okna svojej izby na osemnástom poschodí.
A túto možnosť aj ihneď využil.

Závěrečná poznámka: 

Dni vo fandome pokračovanie nemajú. Preto ani trinásty deň nie je pokračovaním.

Obrázek uživatele Gwendolína

Na stopě

Drabble: 

Harry vkročil do přeplněných Kratochvilných kouzelnických kejklí, aby se okamžitě ocitl v Ronově kostidrtícím objetí.

"Harry! No to je dost, že se taky ukážeš! Pojď honem se mnou, musíš vidět naše nové Žvatlající žvýkačky! Už na nich s Georgem pracujeme pár měsíců a konečně jsou v oběhu. Obchody jdou skvěle, jak vidíš, brzo budeme otevírat další dvě... Děje se něco?" Ron přerušil vodopád slov, když si všiml Harryho vážného výrazu.

"Rone, dneska jsem tu služebně. Vyšetřujeme sérii vražd. Náš jediný důkaz je dopis, na kterém se našly stopy nějaké voňavky. Podle jejího složení se nejspíš jedná o váš Matoucí parfém."

Obrázek uživatele Owes

Santa z Adelaide

Drabble: 

„Něco jsem vám přivezl!“ zvolal Ron, stoupl si pod stromeček a začal z krosny vytahovat dárečky. „Harry, chytej!“
„Lubrikant s příchutí papáji? To můžou vymyslet jen v Austrálii.“
Susan dostala nafukovací donut, Hannah osušku s pštrosem a Denisa s Lunou duhové sluneční brýle. Hagrid vypadal dojatě, když mu v náručí přistálo lehátko ve tvaru krokodýla. Lily převzala sklenici na drink s obrázkem tasmánského čerta, Viktor a Cedric stříkací pistole, Katie a Angelina plážové míče.
„Na léto vás zvu k sobě! Vyřiďte to i Lupinovi, Tonksové a Edovi.“
Vyskládal na stůl bermudy s klokany, kšiltovku AC/DC a opalovací krém faktor 100.

Obrázek uživatele Esti Vera

Zmatená

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nejspíš bych potřebovala nějaký fandom ve stylu „Ze života (napůl mého)“, protože už zase balancuju mezi realitou, lehkým zveličováním a úplným vymýšlením si... :D

Drabble: 

Pravda, úkol.
„Kdo ze třídy se ti líbí?“
Proboha, fakt? Chtěli byste pravdu? Tak tady: netuším, co to znamená líbit se, nechápu, proč by se mi někdo měl líbit. Jasné?
Mlčí, váhá.
Řekne náhodné jméno.

„Musíš přece mít nějaký typ!“
Zrzaví, blonďáci, modroocí? Muži? Proč?
Zamilovaná byla jednou, do ženy. Se vzhledem to nemělo společného nic.
Pokrčí rameny, neodpoví.

„Nikdy se ti nikdo… nelíbil?“
Nikdy mě nikdo nepřitahoval, nikdy mě nezajímala těla, i líbání mi přijde nechutné. Tohle chceš slyšet? Nevím, kdo jsem, nevím, co chci.
Jsem zmatená!
„To nevadí.“
Chytne ji za ruku, opatrně, pomalu.
Je to… v pořádku.

Obrázek uživatele Tajiš

Nervy ze železa

Drabble: 

Pomalými kroky se ke dveřím blížila zrzavá postava. Šla nepřirozeným trhavým krokem, jako kdyby každé ohnutí kloubu bylo velice namáhavé. Proudy deště stékaly po oknech a po ramenou. Postupně se chůze zpomalovala a v místech, kdy stékaly kapky, se objevovaly další zrzavé proužky, jako kdyby déšť smýval zrzavost z hlavy a postupně ji rozprostíral po celém těle. Čelist postavy se hýbala, ale hlas nebyl slyšet přes zvuky melodických nárazů kapek o sklo. Pohybovala se čím dál pomaleji.

„Někdo si pro toho Kostěje zajděte, než tam celý zreziví.“

„Jen ať reziví. On je stejně nesmrtelný, tak ho vyzvedneme, jakmile přestane pršet.“

Obrázek uživatele Gilnar

Renardien

Fandom: 
Drabble: 

Květnový soumrak těžce voněl květy a pryskyřicí. Stromy černě čněly proti růžovému nebi. Dívka kráčela horským hvozdem. Proti ní stanul muž.
"Hola, krásko! Putujete sama v tomto překrásném večeru?"
"Zachovejte slušnost, pane, i vzdálenost," vydechla. "Nepůsobíte věrohodně, spíše coby chuligán."
"Nezrodil jsem se pod Venuší. Chci vás toliko ochránit na osamělé cestě," odpověděl neznámý a ve stínu se zableskly jeho zuby v úsměvu.
Polapená jeho zrakem, neprchla, když k ní přistoupil.
"Kde bydlíte?" zeptala se.
"Můj dům nenajdete, je to hrad na horách."
"Jaké vaše jméno?"
Smekl klobouk. Byl mladý, ale zrzavé vlasy mu na skráních a zátylku bělaly.
"Reynardine."

Závěrečná poznámka: 

Radši si to poslechněte tady: https://www.youtube.com/watch?v=U0S1JKxjgRA

Obrázek uživatele Roedeer

Deset otčenášů

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Téma mi přišlo vhod, protože posloužilo jako záminka napsat to, co píšu nejraději!
a sice
teplé drabble s přístupností 18+

Předchází drabblu Předpeklí.

Drabble: 

Vůbec poprvé ho viděl zcela svlečeného a dostavil se výtrysk smíchu.
„To mě podrž. Navenek svátost sama, ale pod oblečením seš chlupatej jako čert,“ vyjekl Ondřej radostně.
A zatímco vlasy a vousy měl Vladimír mdle hnědavé, po těle byl rezavý jako klobouky lesních křemenáčů.
Slova měla špatný účinek. Vladimír zahanbeně couvl z nažloutlého světla lampy.
„Promiňte, otče,“ omlouval se Ondřej překotně a rychle ho ve stínech objal; užuž to spělo ke špatnému konci. „Odčiním to.“
Putoval po stezce zrzavých chlupů rukama a ústy, až jako poutník dorazil k penisu, aby tam na kolenou desetkrát zopakoval otčenáš za svou necitlivou prostořekost.

Obrázek uživatele Keporkak

O sedlácích

Drabble: 

Za komunistů byla snaha, zadupat do země poctivého sedláka. Skoro se to podařilo.
Po revoluci se družstva musela vypořádat se členy. A tak sedlákům, kteří chtěli obnovit své svobodné podnikání, vytáhli z kopřiv například starou, rezavou, téměř nefunkční řepnou linku, ze stáda vybrali dvě nejstarší a nejvíce nemocné krávy a nazdar, jsme si kvit.
Ale sedlák se nevzdá. S respektem k půdě i ke zvířatům poctivě pracuje. Místo obrovských lánů obhospodařuje pár hektárků. Raději má kvalitu než kvantitu. Chce dětem předat živou půdu a spokojená zvířata. Chce, aby se na venkově žilo radostně, vděčně.
Raději se opotřebuje, než aby zrezivěl.

Závěrečná poznámka: 

Když jedno oko zavřu a druhým se koukám jinam, tak by tam to téma být mohlo, ne?

Obrázek uživatele may fowl

Mnoho povyku pro jeden nový účes

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Bodík je bodík. Založeno na reálném povyku.

Drabble: 

"Slečno!" zavolal muž v oranžovém rouchu, kterého jsem míjela na ulici. "Reznou vám vlasy!"
***
"Víc ses mi líbila s dlouhými vlasy," napsal kolega, toho času v rozverné náladě.
***
"Co to máš na hlavě za hrůzu?" řekl taťka místo pozdravu, když jsem vystoupila z autobusu po půl roce, co jsme se neviděli.
***
Na online meeting jsem se připojila v pravé poledne, když se slunce opíralo do oken. A hned jsem schytala jedno “Jé, tobě hoří hlava!”
***
Na ulici se ke mně otočil oranžový muž. Musel to být ten samý, co před týdnem.
"Slečno! Reznou vám vlasy!"
"Já vím. Jsem totální zrzavec."

Obrázek uživatele Karin Schecter

The Ginger Killer

Drabble: 

"Well, my dear Watson, I believe the solution is fairly obvious. Would you agree?"
"Actually, yes, Mr Holmes," said Watson. "It was clearly the gardener. Nobody else was in the house and he left behind a fistful of short ginger hair. And this," he pointed to a vase of flowers on the table, "was the murder weapon."
"Oh, my dear Watson," Holmes interrupted. "It was the cat."
"The cat?" Watson repeated.
"Your diagnosis was correct," Holmes continued. "Anaphylactic shock. But not from pollen."
"How so, Mr Holmes?" Watson asked.
"Let me explain," Holmes smiled while leading Watson towards the garden.

Obrázek uživatele Arenga

Překvapení při doučování

Úvodní poznámka: 

Nepřímo navazuje na toto a toto, drabble.

kdesi na Moravě, podzim 1888

Drabble: 

Dávat kondice z latiny velkostatkářovic zrzavému synovi nebyl jeho nápad. Jenže prosbu ředitele Valenty nemohl odmítnout, a tak se jedno odpoledne v týdnu mořil s gymnazistou balancujícím nad propastí propadnutí.
„Sestra má už taky soukromou učitelku,“ oznámil mladík, když se ze sousedního pokoje nečekaně ozval klavír. „Teď určitě hraje ta slečna, Uršule piáno nejde.“
Daniel neřekl nic, jen zaujatě poslouchal. Ruce na klávesách byly nepochybně zkušené. Zavřel oči.
„Učí jí ještě franštinu.“
„Aha.“ Nezmohl se na lepší odpověď. Spíš nechtěl. Ta slečna hrála krásně, s vášní. Toužil si vychutnat každý takt.
Až později zjistí, že ta slečna je kolegyně Treschlová.

Závěrečná poznámka: 

Hudba má pro Daniela zvláštní význam a veledůležitou roli pro používání jeho magie (nepřímo, ale o to je pro něj důležitější), zatím jsem se toho dotkla jenom letmo, snad bude nějaké téma, kde to zvládnu víc otevřít.

Obrázek uživatele Lady Lestrade

První

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Navazuje na mou letošní sérii o zoufalé Drabblistce a jejím sousedovi. https://sosaci.net/node/50948

Drabble: 

Zvedl oči od komentáře pod svým prvním drabblem.
“Kachna?” zeptal se zmateně.
Drabblistka se rozesmála. “To kdysi bývaly DMD lajky… Než začaly rozežírat databázi.” Zvědavě naklonila hlavu. “Proč Františkán?”
Soused pobaveně protočil oči v sloup. “Zrzavec dělá rodokmeny a zjistil, že můj praprapraděda byl členem řádu. Říct to ostatním byla veliká, veliká chyba.”
“Rozhodně ne taková jako začít psát DMD.”
“Hej! V tom jsem nevinně, byl jsem donucen.”
“To říkají všichni,” řekla shovívavě.
“Je to návykové, co?”
“Ano, ale taky je to naprosto skvělé.”
“Co je skvělé?” zeptal se Červík. “Chci taky.”
Drabblistka se slaďoučce usmála. “To se dá zařídit.”

Obrázek uživatele Marek

Zrzoun

Fandom: 
Drabble: 

Potemnělá místnost. Ve vzduchu se převaluje cigaretový dým. U několika stolů sedí hosté. Hlasitě se baví. Kamera přejede nad několika stoly. Krátké záběry do tváří hostů. Další záběr se zaměří na hospodského, který zrovna čepuje pivo.
*Střih*
Do dveří vchází čert. Práskne bičem a všichni v lokále ztichnou. Čert pomalu prochází kolem hostů a na tváři se mu zračí pochmurný výraz. Usedá ke stolu.
*Střih*
Hosté stojí před čertem a podepisují mu úpisy.
*Střih*
Čert se ďábelsky zasměje: "Hahahaha," znovu práskne bičem, odplivne si a v oblaku dýmu zmizí.
*Střih*
Záběr na pivo a slogan: Zrzoun. Ukrade duši i Vám.

Malíř

Fandom: 
Drabble: 

Záplava zlatavého pole kontrastovala s jasnou modří oblohy a odvážné, silné tahy štětcem dodávaly malbě energii.
Poodstoupil a kriticky si obraz přeměřil pohledem. Ušlo to, i když domaloval jen taktak, Slunce už zapadalo a svět rychle ztrácel barvy.
Ještě chvíli se díval do krajiny. Pobyt v přírodě mu dělal dobře, uklidňoval ho.
Poslední dobou měl však v srdci chlad. Měl pocit, že je sám, a že ho lidé nikdy nepochopí.
Měl do jisté míry pravdu, za jeho života se mu skutečně uznání nedostalo, a přestože namaloval stovky obrazů, prodal jeden jediný.

Bylo léto 1890, a zbývalo mu pár dní života.

Závěrečná poznámka: 

Vincent Van Gogh, ač neuznaný za svého života, se po smrti stal symbolem Postimpresionismu, pravděpodobně nejslavnějším Holanďanem v historii, a také jedním z nejslavnějších "Zrzavců" uměleckého světa.
Jeho nejdražší obraz, Portrét doktora Gacheta, se vydražil v roce 1990, přesně sto let po jeho smrti, za závratných 75 milionů dolarů.

Obrázek uživatele eliade

Sotva sundal z nohou lyže, málem skončil v hrnci rýže

Drabble: 

Vítězem liščího biatlonového mistrovství se po letech dominance polárních lišek stal závodník reprezentující lišky obecné. Nepatřil přitom mezi favority.
„Dokonce i komentátoři se mi smáli kvůli barvě kožichu,“ uvedl. „Říkali mi Zrzavec.“

Ústrků se biatlonista dočkal také od diváků. „Jakýsi medvěd se mě před závodem přišel zeptat, jestli bych mu nedal ocas, že na hodině fyziky plánuje demonstrovat vznik statické elektřiny.“

Šťastnou ruku však neměl ani kuchař při sestavování menu slavnostní závěrečné večeře.
„Když jsem viděl na jídelníčku liškové rizoto, polil mě pot,“ svěřil se medailista.
Sportovci se však o život naštěstí bát nemuseli, pochutnali si na výtečném houbovém pokrmu.

Závěrečná poznámka: 

Reklamní okénko: Líbí se vám Novinky ze světa sportu? Sledujte facebookovou stránku Brak Čabrak - sportovní novinář! Jen tak budete mít přehled o tom nejdůležitějším ze světa zvířecího sportu po celý rok.

Obrázek uživatele Aveva

Puma

Fandom: 
Drabble: 

Málem do ní narazili. Její plášť kvetl rzí.
“Kdyby měla vybuchnout, tak už vybuchla,” olízl si Theo rty. Neodvážil se pohnout.
Beka si vzpomněla na dědu. Teď už by byl v polovině přednášky o tom kdo a z čeho ji shodil.
Dole Beka neplakala. Držela se naděje, že rodiče i sestry přežili. Někde. Nějak.
Neplakala kvůli Marině. Respektovala její rozhodnutí.
Jenže teď si vzpomněla na dědu. Loni umřel a Beka si právě uvědomila, že je nejspíš poslední, kdo si ho pamatuje. Když se podívala na nevybuchlou pumu u svých nohou, nedokázalo už slzy řinoucí se po tvářích zastavit vůbec nic.

Závěrečná poznámka: 

Stránky

-A A +A