Přízrak z masa a kostí

Veruna nakrájela denní dávku chleba pro zmoru, položila talířek na zápraží a šla se podívat na místo, kde včera viděla světlonoše.

V zemi po nočním dešti zůstaly otisky okovaných bot. Veruna si zamyšleně dřepla do mokré trávy.

Přízrak je nehmotný a těžko by po sobě nechal šlápoty. Takže ten chlap, co ho v noci viděla, musel být skutečný člověk z masa a kostí. Kdo to ale byl a hlavně, co tady dělal uprostřed noci, v tak hrozném nečase?

Vzpomněla si na povídačky o původních majitelích zdejších chalup, o Němcích, co slídí kolem, aby si odnesli schované cennosti. Nebo otrávili studnu.