Návrat plavce

Nemotorně se objali na pozdrav. Simon se usmíval, ve tvářích ďolíčky. Přesně, jak si je pamatovala.
"Už jsem si začínala myslet, že jsi pustil škeble k vodě," řekla Marie.
"To by mě ani nenapadlo!" Simon pokynul ostatním příchozím na pozdrav. "Nemohli jste se mě dočkat, co?”
"Nám jsi nechyběl, Simone," rýpla si dívka s váčkem přes rameno. "Zato Marie poslušně čekala doma a visela na každé zprávě zvenčí. Hlavně na těch o utonulých plavcích."
"Ha ha," řekla suše Marie. "Potřebuju s tebou mluvit," dodala pak tišeji směrem k Simonovi.
"To je dobře, protože já s tebou taky. Nebudeš mi věřit."