Co s tím vodníkem?

"Ještěže jsi přišla tak rychle," šklíbí se Ctibor pod ježatými vousisky, "bál jsem se, že se na hrad tlačí vodník a chce se tu usadit."
"Nech planých řečí, mluvko, a radši mi dones ze studny dvě vědra vody. Musí se vykoupat. A ty pamatuj," obrací se Máří k Vítkovi, "tu zmáčenou halenu a nohavice od bahna si vypereš."
Máří se zdálo, že Vítek divně nese ruku a kulhá. Vzala věchet a začala jej mýt. Přitom pečlivě prohmatala všechny klouby a svaly, aby se ujistila, že nemá nic zlomeného. S úlevou jej poplácala a silou nešetřila. Na pohlazení bude čas večer.