V místě, o kterém vám chci vyprávět, bylo plno krásně vycpaných zvířat a mohli jste tam najít mnohé zmoky i pegasy máchající křídly nevídaných rozměrů - zkrátka vše, co lezlo, létalo či piplalo se v zemi dávných dob.
Mezi všemi těmi kouzelnými zdechlinami stál i starý jezevec, říkejme mu třeba Dee, a se zájmem se rozhlížel kolem.
"Stlejdo," zatahalo ho za rukáv jedno vydří mládě. "Poč nejsi mltvej?"
"Božíku, neobtěžuj pána."
"Ale stlejda..."
"A není pro tebe žádný strejda!"
"...Ale on smldí jako mltvola."
Z čehož plyne, že draka poznáš podle šupin, ptáka Žala podle zpěvu a zdechlinu zas podle zápachu.
Postavy: Dr. John Dee, paní Vodnášková z muzea vyhynulých kouzelných nestvůr a její vnuk Božidar Všekaz
Povídka volně navazuje na většinu doležalovských, což mí čtenáři jistě poznali. :)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Božidárek je k sežrání!
Aries
Božidárek je k sežrání!
Dědkuji! :)
Arengil
Ale řekla bych, že spíš na zabití. Chudák babička.
Podobný vejšplechty jsou
Aries
Podobný vejšplechty jsou vždycky strašně roztomilý, když je pronášejí cizí děti ;)
He he he! :-)
Rya
He he he! :-)
:)
Arengil
:)
:D
hidden_lemur
No, to je... pravdivé.:D
Ačkoli na obranu doktora Dee
Arengil
Ačkoli na obranu doktora Dee musím říct, že je velmi dobře nabalzamován. :)