Nedávám ti mnoho

Otevřela knihu na dvousté stránce a pomalu začala předčítat kouzlo. Vzduch kolem ní se chvěl a i vlkodlakům se ježila srst hrůzou.
Když skončila, zle se pousmála. Konečně bylo vše připraveno. Armáda stvůr čekala jen na její příkaz. Vystoupila na vůz a majestátně pokynula. Vojsko se pohnulo.
Nikdo ji nedokázal zastavit. Zvířata prchala a vše, přes co její přívrženci přešli, se obrátilo v sníh a led. Byl to den jejího velkého vítězství.
Aslan stál na pahorku a díval se na zemi, kterou stvořil. Viděl čarodějnici na trůně, který jí nepatřil.
Pohodil hlavou.
Dávám ti sto let, Jadis. Jen sto let.