41. kapitola

V tu chvíli se však stalo něco naprosto neočekávaného. Na koleji se přímo pod Rafaelem zjevil vlak protijedoucí, v tu chvíli již brzdící. I původní vlak brzdil, nakonec oba vlaky zastavily nějakých dvacet či třicet metrů od sebe. Ten nečekaný vlak zůstal stát svou částí v celém prostoru pod mostem. Bylo zřejmé, že tam nějakou dobu takhle setrvá, bude se nepochybně vyšetřovat mimořádná událost.
Rafael pochopil, že ten, co to tady na tom světě všechno řídí, si po něm žádá, aby si svůj bankrot vyžral osobně pěkně až do konce. Slezl tedy ze zábradlí a pochodoval zpátky k městu.
Po chvíli za sebou slyšel zatroubení auta. Ohlédl se a spatřil starou známou fekální cisternu s nápisem LAHODIL. Svatoslav se vyklonil z okénka a zahalekal:
"Zdar, Rafíku, co ty tady?"
"Ále, jsem tu ryze náhodně..."
"Chceš hodit do města?"
"Díky, rád se svezu."
Usednuv ke kamarádovi do kabiny, byl Rafael otázán:
"Tak jak jde život?"
"Na rovinu, stojí to za obsah tvé cisterny. Dluhy, kam se podívám, a teď mi navíc domácí dal výpověď. Mé podnikání je definitivně v prdeli."
"To je mi samozřejmě líto. Ovšem u mě máš vždy dveře otevřeny. Jak vidíš, jezdím stále bez pomocníka. Sehnat někoho spolehlivého, který by to chtěl dělat, je nadlidský úkol. Ty jsi byl bezkonkurenčně můj nejlepší parťák."
"Asi budu muset se k tobě vrátit. Nicméně v tuhle chvíli bude třeba ten provoz kavárny nějak dovést ke konci. Hodíš mě ke kavárně?"
"Jasně."
Když Rafael vystoupil před svou kavárnou, postával před jejími dveřmi postarší, seriózně vypadající pán. Rafael měl pocit, že už ho tam jako hosta někdy viděl.
"Dobrý den, pane kavárníku..."
"Račte, prominout, ještě mám zavřeno."
"Nepřicházím jako běžný host."
"Aha, jménem kterého věřitele račte přicházet?"
"Nebojte se, nejsem od žádného věřitele. Dovolte, abych se představil. Jsem doktor Bivoj Girgle."
"Magistr Rafael Vygůglil, velice mě těší, pane doktore, že vás poznávám. Vy budete nepochybně tatínek od Saskie."
"Potěšení je na mé straně."
"Tak račte dál, pane doktore."