Ne zcela svobodné dilema

Je nás mnoho. Nepočítaně. Kdo by chtěl počítat... může. Každý máme mínění. Nosíme jich špalíček. Nosíme si ho okolo ostatních mínění (stejného druhu). Míjíme se. Naše mínění jsou mimoběžná. A nejen míjivá. I pomíjivá. Je nám v povaze vážit si víc vlastních mínění. A tlouct jima mínění nevlastní. Nížit je. Býváme umínění. Mírníme se jen v pokoře. (Ta leží v komoře, nožky má nahoře... Páchne rozkladem.) Máme sen. Namísto rovnováhy sníme o diktatuře stejnoty. Každý té svojí. Očekáváme stejnotu a její nedostatek klademe za vinu. Volíme sebe. Pomíjíme přitom vlastní pomíjivost. A přitom jedině ta nás jednou pomine. Jednou. Navždy.