Jednou takhle v Praze někdy okolo roku 1878 si povídají dva přátelé.
"No ty seš najednou nějakej nóbl! Ještě včera jsi zeblil pangejt a pak si v něm ustlal." pochechtává se dělník Karel, když vidí jak jeho srbský přítel prohlíží dvě košile a přemýšlí, která je čistší.
"да, ale dnes" *škyt* "dnes mám radne..." odpoví Zoran důležitě.
"Co máš?"
"Jak vy to řikáte? Aha! Rande... dostaveníčko."
"Ale! A s kýmpak?"
"Ty znáš! Cecilka," vypne Zoran pyšně hruď.
"Co!?" zděsí se Karel. "Cecilka? Vždyť je ošklivá! Teda... jakože," změní rychle slovník, když Zoranova ruka vystřelí ke kapse s nožem.
"Nestráchuj se, Karel. Až ona do mě zamilovat, ona celá rozkvést, ona cvet moj."
Inspirováno larpem Národ sobě a jednou jeho dějovou linkou.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Komentáře Drabble 2026 (3)
A docela dobře může mít…
Aries
A docela dobře může mít pravdu. Líbí
Já si náhodou taky myslím,…
Aveva
Já si náhodou taky myslím, že má pravdu :o)
Awwww <3
Lejdynka
Awwww <3