Ach ti zaměstnanci

Bartoloměj van Helsingfors patřil mezi upírobijce, kterým se i přes rizikovost povolání podařilo dožít důchodového věku. Jelikož ho už zlobily klouby, rozhodl se, že si založí agenturu a bude velet zpoza stolu.
Netušil, jak mu to zacvičí s tlakem.
„Splnili jste úkol?“ sjel podřízeného pronikavým pohledem.
„Tak trochu…“ ošil se upírobijce v zácviku.
„Jak tak trochu?“ zasupěl a otřel si čelo kapesníčkem. „Copak se dá někdo zabít málo... nebo moc?“
„No… usekli jsme mu hlavu, ta se odkutálela… vysmála se nám, pak nám nabančil a odešel.“
„Nezdůraznil jsem snad, že je to Dullahan?“
A s takovým materiálem on má pracovat.