Můj mrtvý sen
Snila jsem. Doufala jsem, že jednou svůj sen budu i žít.
Jako oheň jsem v sobě živila naději. Málem jsem uhořela.
Všechny své úspory jsem vsadila na jedinou kartu. Na tu Tvou. Prohrála jsem.
Doufala jsem, že bys mě mohl milovat. Že by ses to naučil. Ty ses učit nechtěl.
Věřila jsem, že jednou budu šťastná. Ale Ty jsi všechny moje sny zpřetrhal, zbořil jsi je v okamžiku jako domeček z karet.
Celé své srdce jsem obětovala Tobě, Oněgine. V Tebe jsem vložila všechny naděje. Moje oběť zůstala někde na půli cesty. Řekni, jen řekni, že nebyla zbytečná. Víc nežádám.
Út, 2010-04-13 22:25 — Danae
To je dobrá otázka, nutí mě
To je dobrá otázka, nutí mě přemýšlet. Nakonec si myslím, že tohle nebyla zbytečná oběť - i když to Evžen zjistí až mnohem později.
Po, 2010-04-12 22:59 — Profesor
Za Oněgina jsem kdysi dostala
Za Oněgina jsem kdysi dostala jedničku z češtiny, právě za takový dopis od Taťány. Dokonce jsem ho i zveršovala. Přesto však nemá tenhle fandom ráda.
Jinak dobré.
Po, 2010-04-12 20:22 — Lejdynka
Kéž by jí někdy
Kéž by jí někdy odpověděl.
Moc se mi líbila část s ohněm. (pyroman)
Krásný konec. A smutný.
Po, 2010-04-12 19:32 — Birute
Hurá!
Ruská klasika!
Tohle je tak intenzivní a taťánovské.
Út, 2010-04-13 14:50 — eliade
Ono je to možná tím, že jsem
Ono je to možná tím, že jsem jen promítla svoje pocity do Taťjany =)...
Po, 2010-04-12 18:57 — Ebženka
páni.
To je tak silné, že málem prasknul monitor. Vážně dobrá práce.
Út, 2010-04-13 14:51 — eliade
Dík, hlavně že jsem ti
Dík, hlavně že jsem ti nerozbila počítač =D...
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
