Vlak mého života

Ve školce jsme si hráli na princezny a rytíře.
Na základce jsme malovali draky.
Pak přišly fantasy knížky a larpy.
Přidali jsme bitvy, hrdinně jsme kráčeli do bojů a hráli si na smrt.
Nebyli jsme praví tuláci, ale znali jsme leckteré nádraží.
Na jednom jsme potkali ten vlak. Zvědaví jsme byli od malička, nebylo divu, že jsme nasedli.
Od té doby si na smrt nehrajeme.
Mluvila jsem s princeznou. Byla tak obyčejná, v dobrém.
Bojovala jsem a viděla tvory umírat. Doopravdy.
Je nám o málo víc a netušíme, co nás ještě potká.
Ale mám pocit, že mi trochu ujíždí vlak.