11. Hanny-Bunny

„Jé, ona si zase povídá s ušákama!“
„Hanny-Bunny, Hanny-Bunny,“ dvojčata se prohnala kolem s pokřikem zmizela za domem.
„Nevšímej si jich, jsou pitomí!“ Tim se vyplížil zpoza rohu a šel Hanku utěšit. „Až vyrostu, tak jim namelu.“
„Jenže oni vyrostou taky,“ pousmála se. „Mě se Bunny líbí. Až já budu velká, budu chovat králíčky.“
„Jenže to nesmíš pořád brečet, když je potřeba nějaké zabít na maso.“
„Už nebrečím. Jsem rozumná,“ zamračila se holčička. „Ale klidně bych jedla nadosmrti jen chleba a polívku.“
„Táta říkal, že teď potřebujeme sílu. Z masa. On maso jí a je nejsilnější!“
„Nejsilnější je Billy!“
„Kdo to tu o mě mluví?“ Vysoký mládenec ve vyleštěných botách a bílé košili se nad nimi sklonil. „Pohněte, ať nepřijdeme pozdě!“
Tim vyběhl k domu, Hanka se chytila chlapce za ruku. „Kdyžtak popoběhnem!“
Billovi zasvítily zuby. „Jako minule, viď. Běžel jsem akorát já, ty ses nesla.“
„Když já to vajíčko nemohla najít. A slyšela jsem Hnědušku kvokat za kůlnou, tak jsem to musela prozkoumat.“
„Proč tě vždycky musím najít zrovna já!“
„Protože jsi jako princ!“
„A tys truhlík. Tak pojď, vikář čeká!“

„Kéž nás Pán učiní skutečně vděčnými za to, co se chystáme přijmout. Amen."
Šest hlav se sklonilo nad stolem. Pět tmavých a Hančin sluncem vyšisovaý cůpek s nedělní mašlí.
Příbory docinkaly a holčička visela očima na ženě ve svátečních tmavých šatech. Nohy jí cukaly. Ať už vstane! Půl dne na hraní.
Gesto ji udrželo na židli.
Mary poklidila nádobí, odnesla je do kuchyně a vrátila se se svátečním talířem.
Hanka valila oči. Opravdový dort! Oranžový, s bílou polevou a zapálenou svíčkou. Kluci vyskočili, stáhli malou ze židle, chytili ji za ruce a roztočili se kolem stolu.
„Narozeniny!“

Hanička usínala blažená. Kousek dortu se jí podařilo propašovat do kotce. Mrkvový, to králíčci rádi. Pohádku o nebeských chlupáčcích od Billa si pamatovala celou. Timův trošku ušmudlaný obrázek na kartónu (určitě chtěl namalovat Ženku) si strčila pod polštář. Jen z lákavě zabalených bonbónů od Jacka a Artieho se vyklubaly králičí bobky. Zachichotala se. Snad si kluci ráno botky před obutím nevyklepou.