Inspirováno dílem Jiřího Kulhánka. Nevhodné pro děti a mladistvé. Obsahuje násilí a krev.
Hned za bránou se ukázalo, že naděje na zdvořilé přivítání byly nulové. Ze tmy po mě zapátraly kužely světlometů a z opevněné vrátnice hned za bránou se rozštěkal samopal. Skokem jsem se přenesl hned k přičaplé betonové budce. Napočítal jsem do tří a oknem jsem dovnitř vypálil dávkou z P90. Ozvalo se heknutí a samopal utichl.
To už se ale někde na skále přede mnou rozduněl kulomet - a ne jeden. O vteřinu později se olovo začalo zakusovat do betonu strážnice. Rychle jsem opustil záři reflektorů a rozeběhl se po štěrkové cestě do kopce. A rozpoutalo se peklo. Vedle cesty dopadl první dělostřelecký granát, ke kulometu se přidalo několik dalších menších kalibrů a podle zvuku mi naproti jel tank. Nad hlavou se mi křižovaly stopovky a já se proklínal, že nemůžu zastavit a poslat jim pár střel zpátky. Tak jsem běžel.
Cesta se kroutila a obcházela skalní masiv, pod kterým jsem se dostal do pro protivníky tak nevýhodného úhlu, že jsem se mohl zastavit. Naneštěstí pro mě to znamenalo, že jsem zase nemohl opětovat palbu. Vtom se zpoza další zatáčky vylouplo obrněné vozidlo. I zdálky jsem viděl jak se světlo odráželo od sakra dlouhé hlavně na vršku. Bez zaváhání jsem zaklekl a reaktivní puška mi do rukou skočila skoro sama.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit