DMD č. 3. pro 3. 4. 2018. Téma: Tři krát tři

Vlahoš si nasadil okřídlenou čepici a vstoupil do hutného vzduchu stájí čpících koňským potem.
„Pane Hobsone? Potřebuji vypravit mimořádnou poštovní zásilku do Pseudopolisu.“
„To nepůjde,“ prohlásil zavalitý majitel stájí. „Nemám žádný volný dostavník.“
„A co tenhle?“ ukázal Vlahoš na těžký nablýskaný vůz.
Pan Hobson ho zpražil pohledem. „To není dostavník. To je můj osobní offroad tři krát tři.“
Vlahoš se zarazil. Byl to opravdu divný vůz. Vzadu měl dvě masivní kola, vepředu jedno, postroje pro tři koně a spoustu komplikovaných převodů. Vypadal úplně nový.
„Hezká kára,“ zkusil to Vlahoš ještě jednou. „Co takhle vzít ji na menší projížďku, pane Hobsone?“

Malý domek rodiny Hagridovy - 7 + kk poloobří velikosti včetně příslušenství:
Obývací pokoj s jídelnou, kuchyňským koutem, spíží a pelíškem pro Tesáka - 30 x 40 m.
Ložnice rodičů - 10 x 16 m
Dětský pokoj - 8 x 10 m
Dětský pokoj - 8 x 10 m
Dětský pokoj - 8 x 10 m
Pokoj pro hosty poloobří až obří velikosti (včetně koupelny a WC) se zvýšeným stropem - 20 x 30 m
Pokoj pro hosty lidské velikosti (včetně koupelny a WC) - 5 x 6 m
Koupelna rodičů - 4 x 6 m
Koupelna dětí - 4 x 6 m
Přístěnek na košťata - 3 x 3 m

Nevědomost, učení a smrt. Takto probíhal můj krátký život.
První tři roky jsem si užíval lásky, pohodlí a oddanosti. Nezajímal jsem se o to, co bude. Využíval jsem dětské roztomilosti, vyřvával jsem si, co jsem chtěl.
Druhé tři roky jsem se učil životu, poznával krásy světa, učil jsem se samostatnosti a komunikaci. Začal jsem chodit do školky a poznával jsem stále nové kamarády.
Třetí tři roky jsem zažil smutek, můj krásný život prořízla smrt bližního. Byl jsem prázdný, smutný a hlavně zoufalý. Nedokázal jsem to, nezvládl jsem to.
Tři krát tři. Celkem devět let. V devíti letech jsem spáchal sebevraždu.

Barman před něj postavil trojitou whiskey. Než ji Jack zvedl, Daniel Sousa ho odstrčil od baru. Celou noc ho hledal, i když ho nechtěl přivést domů takhle. Vidět, jak se jeho žena trápí a jeho syn pláče. A nic neudělat.
Barman před něj postavil trojitou whiskey. Harrison se zhluboka napil. Chtěl zapomenout. Zapomenout na facku, co dal ženě. Kolikrát uhodil kluka. Na to, že jednou skončí jako jeho táta.
Barman před něj postavil trojitou whiskey. Eugene zaváhal, ale jen na okamžik.
Jeho kamarád Peter Parker se chystal zasáhnout. Ale nemusel.
"S tímhle jsem skončil. Navždy," řekl Flash rozhodně. Aspoň doufám...

Marek se neohlížel.
Neodcházel takhle poprvé.
Jen se prvně neměl vracet.
Cestou míjel vesničky.
Nevelká městečka.
Občas samotu.
Ráz krajiny ponořené v lesích měl něco do sebe.
Všude malá políčka soběstačných zemědělců.
Čistý vzduch a voda.
Šel pěšky.
Přespával po ubytovnách.
Zdravil známé.
Občas opravil 3D tiskárnu.
Vlastně jako obvykle.
Čtrnáct dní.
"Vítej!"
Mario se nezměnil.
Srdečný a zarostlý jako medvěd.
Tvářil se tajemně.
"Máme tu hosty," řekl nakonec.
Další dvě rodiny.
Místa bylo i tak dost.
Všechno šlo dobře.
Výborně.
Pak se jeho klid dokonale zhroutil.
Devět lidí.
Tři buňky odboje.
Jedna jeho uschovaná kniha.
Jiskra, co zapálila požár.

Svítá a do kapitánova stanu vstupuje Maeth. „Kapitáne, zásoby se tenčí a lovci se z údolí stále nevrátili. Vyrazíme s Ashekou a Peterem do hor, snad budeme úspěšnější.“
„Noční hlídka je zpět?“ ptá se kapitán.
„Budou tu každou chvíli.“ odvětí Maeth.
„Dobrá tedy ...“ kývne rozespale kapitán.
Lovci sbalili vybavení a vydali se severně do hor.
...
Po pár dnech neúspěsného pátrání Asheka našla čerstvé stopy, které vedly k jeskyni. Z jeskyně byl slyšet dusot těžkých tlap. Vynořil ze medvěd - pokud tak tedy můžeme nazývat něco s dvěmi řadami zubů, slintající lehce světélkující sliz - a z plných plic zařval směrem ke skupině.

Děti bouře a Rrakhor-Nessti vpadli do síně Zvěstovatele.
Uprostřed se leskla koule kovových pásů s mnoha ostny a chapadly, z nichž některé vrůstaly do stěn. Děsivé místo ozářené přízračným zeleným světlem.
Zástupy mutantů a elementálních bytostí, jakoby byly něčím nedávno zaneprázdněny, netvořily soudržnou řadu.
Zavířily čepele.
Z druhé strany pařáty, zuby, rohy a sekadla.
Vzduchem zasvištěla ničivá kouzla - z obou stran.
Kdosi odpálil poslední tři protipancéřové rakety.
Někteří padli na zem svíjejíce se drceni psionickou silou Zvěstovatele.
Brutální řež trvala tři minuty, pro bojující - věčnost.
Zvěstovatel zničen, jen dým a pach spáleniny zahalily bojiště.
Zbylí protivníci se dali na úprk.

"Dlouho jsem si tím lámal tranzistory, ale myslím, že jsem konečně přišel na to, proč náš triplikátor poprvé nefungoval tak, jak měl," oznámil Kryton ostatním.
"Jen aby," zapochyboval Rimmer. "Raději bych byl hydrantem v ulici plné pejskařů, než znovu padnout do spárů našim šíleným dvojníkům."
"Nebojte se, pane Rimmere, nic takového tentokrát nehrozí. Ale pro jistotu při prvním testu zkopírujeme něco neškodného," řekl Kryton a položil pod snímač triplikátoru knihu. Pak přístroj spustil.
"Nefunguje to," oddechl si Rimmer, když se žádné kopie neobjevily.
"Ale jo, funguje," nesouhlasil Lister. "Podívej se na desky."
A skutečně - název na obálce zněl "Devět mušketýrů".

Dobrý den, vážení studenti. Vítám vás opět ve školních sbírkách. Jsem rád, že jste v tento krásný den zavítali do mého království.
Mám rád jaro. Životní procesy v přírodě probouzející se do rychlého tempa.
Přenos signálu v nervových buňkách některých vašich nejmenovaných spolužáků z nižšího ročníku za těmito pochody naneštěstí poněkud zaostává.
Modely buňky ostatně naleznete po své pravé ruce.
Víte, že jeden z mechanismů komunikace mezi buňkami je umožněn díky adhezním receptorům? Pro jejich funkci je nezbytná RGD-sekvence, kterou tvoří trojice aminokyselin, argininu, glycinu a aspartátu. Tyto tři aminokyseliny kóduje trojice kodonů tvořených třemi písmeny genetického kódu.
Vskutku kouzelné.

“Infiltration. Monitoring. Screening. Now Osprey can be assigned for screening. She can do that well enough. And she knows Northern England and Scotland. You had Fox in mind for infiltration or monitoring?” asked Eagle.
“Neither,” Wolf said. “This calls for more than just a sneak in and out. Raven would be the best for both. It’s one location, sending more than one agent in would tripple the danger. Send Fox with Osprey, they could cover larger area in shorter time.”
“Joined mission would be good for both of them,” said Swan. “Let Raven have more space.”
The Trinity decided.
Agreed.