Vilda a Tilda (Originální fandom)

Vánoční představení pro rodiče se blíží.
„Příští týden hrajeme naostro. Připomeňte to rodičům, ať se přijdou podívat,“ upozorňuje paní učitelka. Děti poslušně kývají. Na obědě se pak rozvine zajímavá debata.
„Ségra říkala, že naostro znamená bez kalhotek,“ ozve Linda.
„Já bez kalhotek hrát nebudu,“ brání se Tom.
„Ty nosíš slipy,“ uklidní ho Hela.
„Proč bysme měli hrát bez kalhotek?“ nechápe Jana. Než někdo stačí odpovědět, přeruší jejich diskusi dozor.
„Mami, příští týden hrajeme bez kalhotek,“ hlásí doma Tilda.
„Cože?“ nechápe matka.
„No paní učitelka říkala, že budeme hrát naostro,“ vysvětluje holčička bezelstně a naprosto nechápe, proč se maminka tak směje.

„Hej, nech to.“
„Já chci taky mlíko.“
„Teď ho mám já.“
„Pitomečku.“
„Kozo hloupá.“
Křach.
„Jejda!“
„Co se tu děje?“ Vcelku zbytečná otázka, vzhledem ke střepům misky, rozhozeným mezi zbytky sladkých křupinek s mlékem.
„Za to může Vilda.“
„Nene. Tys to shodila.“
„Chtěla jsem mlíko.“
„Já ho měl první.“
„A dost!“ Hádka překvapeně ztichne. „Nechci slyšet žádné další dohady. Koukejte to uklidit. A na sladké zapomeňte! Oba! Dejte si chleba.“
„S nutelou?“ sonduje Vilda.
„S máslem.“ zazní nekompromisně. Tilda tiše pofňukává.
„Nebul,“ zabručí Vilda a skloní se k spoušti na podlaze. „Mám ještě schovanou sušenku. Můžeme si ji potom rozdělit.“

Měkký mech. Vůně čerstvého jehličí. Z houští vyrazí ušák a zmizí mezi stromy.
„Tilda se neumí plížit,“ směje se střapatý kluk.
„Vlci se neplíží," durdí se děvče. „Vlci kořist uštvou a strhnou,” vycení na bratra drobné zoubky.
„Ty nejsi žádný vlk. Leda tak štěně."
„Nechte toho,” směje se matka. „Podívejte, jahody.“ Spor je rázem zapomenut. Ani jedno z dětí si nevšimne velkého šedého vlka, skrytého v mlází na kraji mýtiny. Jen matka zdvihne hlavu a jejich pohledy se na okamžik střetnou.
„Mami, chceš taky jahodu?“
Jak se objevil, tak zmizel. Stín mezi stíny. Žena se pousměje. Už brzo bude úplněk.