DMD č. 18. pro 18. 4. 2022. Téma: Módní expert

Gwen se docela spokojeně obhlížela v zrcadle. Šaty byly tmavé, dlouhé, velmi zahalující a pohodlné. Švadlenodroid byla šikovná a rychlá.
Gwen odevlála k pokoji senátorky a opět zaklepala na dveře.
"Eve? Jdu se ti ukázat, myslím, že to dopadlo-"
"Milosrdná nebesa, co jen jste to provedla?"
Uprostřed pokoje se dramaticky hroutila ženská osoba. Senátorka stála u okna, rozpačitost sama.
"Jak jste jen mohla! Ranní rozachon s večerním tifoonem a k tomu opsucher!"
Následovalo omdlení.
"Eve? Kdo je to?"
"Seznam se s mojí návrhářkou."
"Udělaly jsme něco špatně?"
Eve pokrčila rameny.
"Já nevím, módě nerozumím. Ale ty šaty vyšly moc hezky."

Občas děkuji božstvům známým i neznámým, že mám kluky. Že ten mladší mi do oblékání ještě nekecá a že vrcholem módních kreací toho staršího je “tiško” s “begyy”. Když není po ruce bagr vystačí si spokojeně i s autem, vlakem, lodí nebo vrtulníkem. Dojdou-li dopravní prostředky, nekoná se truchlící etuda a vezme za vděk třeba slonem.
Občas má ale i zcela stereotypní batole rodu mužského záchvat kreativity. Obzvlášť když objeví sponky do vlasů nebo maminčin skřipec. Nejenže vyžaduje jejich nainstalování do vlastních pačesů, ale vzoru módního guru musí následovat i maminka, mladší sourozenec, plyšový pes, stromová kočka a duplo mašinka.

VOLDEMORT: Všichni sem, vyšel víkendový speciál, musíme Brumbála porazit jednou provždy! (Otevírá obálku.) Je toho víc, takže se rozdělíme do týmů. Máme tu… jednu křížovku, známé osobnosti vědy. Severusi, sestav si tým.
SEVERUS: Jistě.

VOLDEMORT: Potom osmisměrka módních návrhářů… proboha, taková blbost. Luciusi?
LUCIUS: S radostí.
BELLATRIX: Smím také, pane?
VOLDEMORT: S tím, co máš na sobě?
BELLATRIX: Klidně se svleču.
VOLDEMORT (zamyslí se): …možná později.
LUCIUS: Soustřeď se! Toujour pur et sans barrés, sestřenko.

VOLDEMORT: Killer sudoku si vezme Šedohřbet, zkus nevyplýtvat všechen rudý inkoust, ano? A nakonec…
Červíček se zběsile hlásí.
VOLDEMORT: No jistě, málem bych zapomněl. Bludiště.

Malý ohýnek tiše praskal a lehce osvětloval vývrat kousek od cesty, kam se uchýlili na noc.

Noční klid narušil dusot koní. Museli je vidět.
Geralt zakryl houní stříbrný meč a druhý si položil k sobě na dosah.
„Mluvím jen já, Elzee.”
Dívka přikývla.

V úvoze se objevili tři muži. Seskočili z koní.

Geralt si je prohlížel. První měl na sobě hrudní pancíř, kožešinovou čapku a vysoké škorně. Druhý hranostajem vykládanou vestičku a černé kamaše. Třetí byl schován v černém plášti, z pod kterého občas vykoukla vykládaná hlavice meče.

Geralt nemusel být odborník na odívání, ale něco mu na nich nesedělo.

V zásadě stačí respektovat svůj barevný typ a věkovou skupinu, trocha osobitosti a extravagance neškodí, upravený účes a vousy jsou základ a vhodné doplňky dokážou udělat službu, tak jednoduché to je, nejsou v tom žádná kouzla. Šedá mu šla k očím i vlasům a bílá je ideální, když se udělá tepleji, je prostě elegantní a nadto ve chvíli, kdy jste často na cestách, budí respekt, když bílou opravdu zůstane. Trochu starostí mu dělala barva letošního roku. Jako zimnímu typu mu bude určitě svědčit, ale už slyšel ty vtípky o transkách, co si trpaslíci neodpustí, až uslyší přizvisko Gandalf Veri Peri.

Po Natáliině odchodu se Lenka cítí klidně. Kombinézu hodí do pračky a v návalu energie se pustí do úklidu koupelny. Vlastně jí ani nepoděkovala, vezme do ruky mobil, ale Naty to zase nebere.
Zvenku je slyšet rádio, moderátor zpovídá jakéhosi módního experta, zatímco zrcadlo Lence ukazuje nenalíčenou tvář s okudlanými vlasy. Měla bych se sebou něco dělat, pomyslí si, pak z éteru zazní „letošním trendem je ohnivě červená“ a jí před očima začnou tančit plameny. Do krku stoupá žluč a dráp předtuchy se zatne do zátylku. Znovu a znovu vytáčí Natáliino číslo.
Volaný účastník hovor nepřijímá. Zkuste to později, prosím.

„Račte se podívat milostivá; nejjemnější látky, dovezené ze zámoří. Ty barvy! Například zde: tato sytě oranžová by vám výborně ladila k vlasům. Nechcete? Nevadí, z tohoto temně modrého sukna se vám zatočí hlava radostí! Nikoliv? Pak tedy tato jarně zelená látka – půjde vám výborně k očím, dejte na mě, milostivá! Nelíbí? Milostivá je, zdá se, odbornice. V tom případě tu mám jen a pouze pro vás tuto tkaninu jemně tyrkysové barvy se vzorem drobných zářivě rudých motýlů... Ani ta ne? Pak už ale opravdu nevím, milostivá...“ dořekl nešťastně kupec.
„Mně by stačilo, kdybyste mi za nocleh prostě zaplatili,“ odvětila Jitka.

Profesor Quirrell dorazil do sborovny ozbrojen módními fakty. Hodlal svou pečlivou přípravou překonat za prvé trapné mlčení, za druhé impertinentní otázky, za třetí pseudovtipné poznámky.
„Dobré ráno.“ Ztichli a zírali. „Věděli jste, že fialová bývala barvou královských mágů?“
„Není v tom vedro?“
Quirinus zatnul zuby a pokračoval. „Není, paní kolegyně, je to velmi obvyklé v Orientu, kde je mnohem tepleji než v Bradavicích.“
„Bála bych se, že na mě sedne sova!“
Křečovitě se usmál. Nervy povolily. Prchnul.
„Shodneme se, že má mindrák z plešatění?“
Všeobecný souhlas.
„Vypadal dobře. Turban mu sedí.“
Obecné uznání. Odstíny provinilosti.
„Ale jen ať se smaží!“

Když jste císařem, má to tu výhodu, že nemusíte obcházet obchody, abyste si vybrali co na sebe. Obchody totiž chodí za vámi a často z daleka.
"Tahle látka je až se Seriky. Pravé hedvábí." Kupec roztáhl krvavě rudou látku.
"Ne, rudou ne," odmítl Augustus. "Krve bylo dost," pomyslel si.
Kupec roztáhl další látku, zelenou, bohatě vyšívanou zlatou nití.
Další výhodou císařského titulu je, že když něčemu nerozumíte, můžete si nechat poradit.
Augustus se otočil na Maecanata, který si četl. "Co myslíš?"
Ten jen potřásl hlavou. "Moc okázalé. Už má Livie dotkáno?"
"Páře se s tím jak Penelopa," povzdechl si císař.

Wei WuXian a Lan WangJi se usadili v Nečisté říši v pokoji pro hosty.
Dostali večeři. Wei WuXian kuřecí směs silně okořeněnou směsí typickou pro Yunmeng, kde vyrůstal a Lan WangJi dostal bezmasý vývar bochánky s avokádem. Na stolku u postele je čekala lahvička s olejem...

Po vášnivé noci Wei Ying přemýšlel. Lan Zhan byl dokonalý, jaký byl. Přesto ho v láskyplném opojení napadlo, jak by vypadal, kdyby přes svůj Lanský bílý šat nosil černý přehoz, nebo alespoň opasek, typický pro Wei Yinga...
Zítra mu to zkusím navrhnout. Těšil se, jak se na takový módní experiment bude jeho manžel tvářit.