Pokud si chcete zřídit uživatelský účet, napište nám prosím na sos.hp.ff (zavináč) gmail.com. V mailu prosím uveďte zejména to, pod jakou přezdívkou u nás chcete vystupovat!
První myšlenka na téma byl Stede. Druhá myšlenka byla, že nemůžu zase psát OFMD. Naštěstí mi to přátelé vymluvili.
15+? Oblékání? Opačný striptýz? Jak bude zítra?
Omlouvám se, skáču z hlavy do hlavy a vím, že bych neměla, ale mám málo slov na moc emocí. A moc kusů oblečení. Vážně, jak v tom může Stede přežít? Na 13. rovnoběžce?!
Na někoho, kdo se dokázal nacpat do úzkých kožených kalhot, byl Ed pozoruhodně nešikovný, když došlo na punčochy. Stede mu je navlékl a neopomněl tu a tam využít příležitosti k doteku či polibku.
Hedvábnou košili si přes hlavu přetáhl sám. Látka splynula po těle jako chladné pohlazení. Ed se zachvěl.
Krátké, temně fialové kalhoty šly rychle. Pak vesta ve stejné barvě se složitou výšivkou. Stede si při zapínání knoflíků nemohl nevšimnout, jak výmluvně vesta obepíná Edovu postavu.
Stede pročesal Edovu hřívu prsty a hřebenem. Zapletl mu cop.
Kašmírová kravata zastoupila plnovous.
Kabátec, boty, hůlka se skrytou čepelí... Zrodil se gentleman.
Pana Úžasňáka v exilu dostihla krize středního věku. Přijal tajnou zakázku, a jak se snažil dostat do formy, protrhl si superhrdinský oblek. Rozhodl se tedy vyhledat vyhlášeného módního experta, velice náladovou dámu, která stála u zrodu outfitu všech hrdinů, kteří něco znamenali.
Edna by nejraději vytvořila úplně nový oblek, ale Bob trval na opravě.
„Jo, nějaká klasika, jako Nábojsil. Ten vypadal skvěle. A ta kápě! A boty!“
„Žádná kápě!“
„Budeš to snad nosit ty?“ Uchechtl se.
Ednu to rozzlobilo a Bob dostal přednášku. Bouřlivák, Stratosféračka, Metamen, Nábojsil, Cákanec, těm všem se stala jejich kápě osudnou. Verdikt zněl jasně. Kápě ne!
A od té doby víme, že kápě superhrdinům překáží. Vyřídí to někdo Doktoru Strangeovi? ;-)
Medvědi jsou učenliví. Nedrží se jen jednoho instinktu, diktátu dědičnosti. Kdepak, medvědi objevují nové, svěží trendy.
Grazer, nekorunovaná královna vodopádů, je bez přehánění ikona. Lidem na platformě předvádí elegantní chytání lososa do tlamy ve stech různých fotogenických pózách. Ostatní můžou tvrdit, že potápění nebo skoky jsou lepší způsob lovu, ale buďme upřímní: zkrátka na Grazer nemají.
Takže když se na řece zjevil Bucky, Brooks River ztuhla v šoku.
Ten mladík udělal dosud nemyslitelné. Nakráčel pod jez jako pod sprchu, stoupl si v hloubce na špičky a otevřel tlamu.
Ukázal světu, že když ryba skáče nahoru, musí zákonitě zase spadnout dolů.
"Bucky Dent" alias "Shower bear" je na řece docela nováček, ještě ani nemá oficiální číslo. Jeho totálně nevídaný způsob lovu založený na pochopení gravitace si ale všechny naprosto získal :))
Tentokrát ho davy turistů štvaly. Naštěstí bylo řešení snadné. Půjčil si motorku a vypadnul na venkov. Na oběd zastavil v zapadlé vesničce. Přiběhli se na něj podívat snad všichni, jako kdyby byl první běloch, který sem kdy zavítal. Byla tu jediná vývařovna. Pochopil, že jídelní lístek čekat skutečně nemůže.
„Dám si, co má ten pán vedle,“ poprosil a zase jednou byl vděčný za speciální jazykový lektvar, díky kterému se všude domluvil.
Jíst hůlkami polévku, z které trčely kuřecí pařátky, byla výzva. Ještě víc ho ale fascinovalo oblečení místních žen. Nebyl zrovna znalec módy, ale tohle připomínalo ze všeho nejvíc pyžama…
Já jsem tehdy na vietnamském venkově lektvar, umožňující se s místními dorozumět, merlinžel neměla. Takže to bylo ještě zajímavější... aneb když vás vezmou do kuchyně a tam postupně odkrývají pokličky všech hrnců, dokud se nerozhodnete, co bude nejvíc poživatelné :-)
Móda (z francouzského mode, které vzniklo z latinského modus – míra, vzhled, způsob, pravidlo, předpis) je aktuálně (s trvalostí dnů až roků) upřednostňovaný způsob, jak se některé věci dělají nebo používají. Tento způsob použití nebo řešení není trvalý, ale v čase se mění.
Zítra do města přijede módní expert. Na nádvoří se shromáždí všechny sedmileté děti a módní expert určí jejich budoucí sociální status a funkci podle tělesné míry, vzhledu a způsobu chování v rámci stanovených společenských pravidel. Podle toho určí jejich budoucnost. Podle toho změní jejich životy. I mě bude zítra soudit. Mám strach. Nejsem poslušné dítě. Proslýchá se, že neposlušné děti skončí jako potrava pro děsivé netvory. Žádné se totiž nevrátí domů.
*
"Ty!" Ukázal na mě módní expert. "Narušuješ řád této vesnice. Půjdeš se mnou."
Můj život je u konce. Nemohu odporovat.
*
V dospělosti se ze mě stala výborná módní expertka.
"To je zase ostuda!"
Aberforth se vřítil do salonu a mrštil na stolek barevný časopis.
Tom ho zvídavě zvednul a přečetl titulek.
Hitem letošního podzimu bude švestková!
U článku bylo několik fotografií mladého čaroděje. Na prvním obrázku měl na sobě zelené šaty, co připomínaly obrovský svetr, na dalším model evokující lesklý pytel na odpadky. A černou rtěnku.
"Pokud chcete zazářit, říká Credence Barebone," četl Tom nahlas, "Nebojte se kombinace sytých barev a zlata."
Aberforth se tvářil, jako by chtěl někoho zabít.
"Proč je strejda naštvanej?" ptal se nechápavě otce. "A kdo je Credence Barebone?"
Gellert hluboce vzdychl. "Tvůj bratranec Aurelius."
Doporučuju si najít módní kreace Ezry Millera, stojí to za to.
Tak trochu mě inspirovalo Don't Look Up, které si bohužel střílí z reálných amerických absurdit. Přesto pořád nevím, co se takovým lidem honí hlavou.
Hihi to byla řachanda! Jak on ale hloupě mluví, úsečně a stručně a k věci! Potřeboval by media training.
Hihihi! To je něco pro náš úža pořad!
"Nemůžeme, asi skončíme v Hudsonu."
Vážně stáhnout tvářičku. Super!
Incydént? Harrison Ford má piloťák? Snad mu ho vezmou, kdy skončil málem pod koly airbusu! Má airbus kola? Nebo ho nadletěl? Pojíždě-co? Jejda, to je složité! Aspoň měl bžunda hlášku!
Chesley Sullenberger bude za pár let jako odborník na letectví číst v parlamentu dobře napsaná prohlášení.
Přistání Harrisona Forda na taxiway nebude za rok nikoho zajímat. Na amatéra lítá dobře.
Jen "expert" zůstane "expertem".
Pro případ, že nejste políbení blbými mediálními vejšplechty:
První případ je učebnicové přistání stroje na řece Hudson (dotyčný ji dokonce specifikoval) z roku 2009 a velmi profesionální komunikace kapitána US Airways Ch. Sullenbergera (obvykle zvaného Sully) s řízením letového provozu - která má být jasná a stručná, ne zábavná. Přistání na vodě žádná legrace není, protože voda má povrchové napětí (ví každý, kdo někdy hodil placáka) a při špatném úhlu nemusíte přistát vcelku (nepěkný příklad).
Druhý případ se stal pár let nazpátek na letišti, které má pojezdovku rovnoběžnou s dvěma ranvejemi. Drobný veterán (Husky) přistál místo na ranveji na pojezdovce a pilot si všiml, že nadletěl pojíždějící airbus. Startující letadlo startuje velkou rychlostí. Pojíždějící letadlo pojíždí pomalu po ranveji a jeho piloti se zrovna koukali z předního okna, protože ještě žádný Husky na vlastní oči neviděli (byli zklamaní, neviděli nic). K incidentu (tj. narušení provozu, kterých se děje mnohem víc než nehod, naštěstí) došlo za jasného počasí, takž kdyby byl Husky na kolizním kurzu, má čas zareagovat, přerušit přistání a udělat oblet). Incident byl okamžitě nahlášen všemi stranami úřadům, které se nakonec rozhodly pilota nepostihnout (zatímco dotyčný patrně hledal kanál na cestu domů). Přistání a starty z pojezdovek místo z ranvejí není vzácné kupodivu ani u profíků, kde už je to trochu víc na pováženou, protože profíci by se na letištích ztrácet neměli (ovšem na letištích, která mají pojezdovky rovnoběžné se vzletovkami, se to stává několikrát do měsíce) - takže je s tím spousta otravného papírování. Jediné, co incident dostalo do médií, bylo jméno pilota Husky.
Pozn. 2: Harrison Ford létá na veteránech a záchranných vrtulnících.
Pozn. 3: Chtěla jsem přistání na pojezdovce dát do své sbírky leteckých kuriozit, ale... ono na tom fakt nic kuriozního není.
Pozn. 4: Kůl hláška v překladu zní asi takto: (hlášení incidentu) "Dobrý den, já jsem ten blbec co přistál na pojezdovce..."
"Co to je? Původně v téhle knize nebyly žádné provazy! Ani čarodějnice!" lamentovala Eliška.
"Dejte mi Evino roucho!" vyštěkla ježibaba. "Jako mladá jsem zkoumala žáby. No vidíte, jak to dopadlo! Ani nejlepší módní expert mi nedokázal pomoct! Prý jedině pytel přes hlavu. Teď kuňká v rybníce."
"A co když vám to roucho nevydáme?" ohradil se Adam.
"Budete kuňkat taky! Kde mám lektvar? Vypadl mi! Zatroleně!" nadávala Oldřichova matka.
"Tak nás teď pustíte?" zeptal se drze Jiří.
"Ne, zaletím si uvařit nový. Kvasí pár dní, ale vy tu počkáte!"
V tom se do debaty vložila Anežka: "Tak si to roucho vezměte!"
Skvělá australský detektivní seriál na motivy knižní série. Určitě všem doporučuji, zvláště milovníkům Agathy Christie. Ale tahle slečna nemá s miss Marple moc společného... ;)
Když ohlásili vraždu v módním salónu, dostal inspektor Jack Robinson jisté tušení. Tušení se potvrdilo, když ho majitel brzy po příjezdu oslovil:
"A ta dáma v tom luxusním autě, ta patří k policii?" Z hlasu bylo jasné, že daná dáma nevypadá jako běžný člen melbournských strážců pořádku.
"Ona vám řekla, že je policistka?" zajímal se.
"Představila se jako módní expertka..." přiznal majitel.
Inspektor jen těžko udržel svůj výraz pod kontrolou. Jeho koutky zacukaly.
"Řekněme, že přímo k policii nepatří, ale máme s ní jistou spolupráci."
"Jacku!" ozval se veselý hlas z horního patra. "Určitě to byl arsenik!"
"Jestli mně omluvíte..."
Matthew byl před lidmi nervózní a mnohem raději mluvil na ředkvičky. Do salónu madame Jane váhal vstoupit skoro hodinu a pak ze sebe vymáčkl jen: "Šaty."
Jane byla profesionál a sérií jednoduchých otázek pochopila, že dívčí šaty do
kostela a pro slavnostní příležitosti budou světle modré, vyšívané květinami a s nabíranými rukávy. Také ocenila, že Matthew vzal jedny dívčiny šaty s sebou, aby se dobře šily na míru. Výsledek byl okouzlující a stál za každý utracený dolar.
***
Anne vtrhla do Zeleného domu jako vichřice, aby sdělila rodičům tu ohromnou novinku. Marilla plakala dojetím. Matthew hned věděl, kam pro svatební šaty.
