DMD č. 11. pro 11. 4. 2023. Téma: Černá ovce a bílá vrána

„Velectěný pane tygře, vítáme vás na dovolené tady u nás. Budete se cítit jako v bavlnce,“ provází turistu z daleka bobr.

„Ano, zdravá bio farmička jako každodenní bufet – kravičky, slepičky, prasátka i ovečky. Pozor na tu černou, obarvili jsme ji schválně – té se vyhýbejte, má černý pásek z kung-fu.

Je libo se protáhnout? Není problém, náš zajíc Turbotlapka vytrénuje vaši kondičku jedna radost.

V dotazníku jste zaškrtl, že bez jekotu opic nemůžete usnout. Opice nemáme, ale objednali jsme kvartet bílých vran, který spolehlivě zakráká, že se vyspíte do růžova jako tygřátko.

V případě dalších dotazů máme čapí linku. Příjemný pobyt!“

Misionář přijel do střední Afriky a rok seznamoval kmen s křesťanskou vírou. Obzvlášť upozorňoval na zlo hříchu.
Pak porodila jedna žena bílé děcko. Náčelník šel jménem všech promluvit s misionářem: „Ty jsi jediný bílý muž, který tu kdy byl. Není potřeba být geniální, aby si jeden srovnal, co se tu stalo!”
„Tak to není,” ujišťuje ho misionář. „To, co se stalo, je přírodní zvláštnost zvaná albinizmus. Pohleďte na vaši pastvinu, plná bílých ovcí a mezi nimi jedna černá. Příroda tohle občas udělá.”
Náčelník chvíli přemýšlí: „Hele, dohodneme se. Ty pomlčíš o té černé ovci a já zase ohledně toho děcka!”

"Co si o tom myslíte, paní Havránková?"
"Na to, že je vaše vnučka drzá štěkna, se jí to moc povedlo," listovala zaujatě kronikou klanu Vonásků. "Netušila jsem, že jste bývala jeřábnicí v Gran Chacu."
"Také kuchařkou na malajské pirátské lodi. Připadám si jako černá ovce rodiny," začervenala se paní Vonásková.
"Vy? Váš švagr rozkradl štěpný materiál pro ruskou jadernou ponorku, vinou vaší neteře vyhynuli poslední delfínovci, vaše druhá neteř je fuchtle, kterou nesnáším, váš synovec možná může za zombie apokalypsu v Nymburce..."
"Inu..."
"Možná jste černá ovce. Ale podívejte se na to v souvislostech. Jste černá ovce a bílá vrána."

Milý de Sittere,
dozvěděl jsem se o oficiální výzvě přerušit kontakty s německými vědci, což odmítám učinit, i kdybych měl být ostrakizován. Válka přece nesmí přerušit naši plodnou spolupráci s Einsteinem.
Za týden odcházím k odvodu. Vy víte, co musím udělat. Loučím se tedy s Vámi, možná i navždy.

Milý de Sittere,
komise nejprve nechtěla uvěřit, že odmítám narukovat. Snažil jsem se vysvětlit, že jako kvaker se nemohu podílet na násilí a zabíjení, byť i při obraně vlasti. Nevím, jestli pochopili, ale zřekli se mých služeb pod podmínkou, že uspořádám expedici za slunečním zatměním. Vím, komu za to vděčím. Děkuji.

Dopis pálí do ruky. Zavřu oči. Světlá kuchyň občas ztmavne roztřesenými černými čarami. Dominik je blízko.
„Zůstaň dole,“ sykne Gonny.
Nikdy! Jsem strážce, nebudu se schovávat!
Počkám, až vejdou. Vstoupím později. Míjím dveře. Vařekovi. Navrátilovi. Macháček. Pokorný.
Zpomalím. Jak to říkaly ty ženy? Jména postižených defilují jedno za druhým. Jestli včera odvezli Pokorného, pak…
Mrknu na vizitku. Kovář. Než se stačím leknout, klapnou dveře a silná ruka mě vtáhne dovnitř.
Stojím tváří v tvář Dominikovi.
Oči má jasné. Zaraduju se. Zdá se, že Šedého přemohl!
Odstrčí mě stranou, kopnutím zavře a přes oči mu spadne temná roleta.
Zlo je zpět.

„Jestli jsem já černá ovce, pak ty jsi bílá vrána,“ pronesla dívka s podivným úsměvem, ze kterého se jí takřka podlomila kolena.
Spolubydlící se neusmívala často. Vždy si připadala mimořádně, že se tak usmívá pouze pro ni a cítila, jak se jí rozlévá radost všude po těle.
Wednesday možná působila, že byla obklopena temnotou, ale rozhodně nebyla černou ovcí. Navíc ta poznámka o bílé vráně.
„V přírodě ostatní vrány tu bílou uklovou,“ podotkla ohledně zvířecí teorie své přítelkyně. „Jestli tím narážíš na to, že mám problémy s proměnou.“
„Nenechala bych je,“ ubezpečila ji dívka pevně a stvrdila slova jemným polibkem.

Odysseus a vojáci se shromáždili a za chvíli přišel věštec Kalchás, kterého Odysseus pověřil, aby požádal bohy o pomoc.

"Tak co, Kalche?" zeptal se Odysseus.

"Bohové mi řekli, že nejdřív chtějí oběť," odpověděl Kalchás, "Černou ovci a bílou vránu."

"To jsou zase přání!" vzdychl Odysseus a nařídil vojákům, ať někde najdou ovci a vránu.

***

Vojáci přišli zpátky: "Tak ovci a vránu máme."

"Dobrá," odpověděl Odysseus, "teď sežeňte saze a mouku!"

***

Vojáci přišli zpátky se sazí a moukou. Odysseus řekl: "Teď vyválejte ovci v sazích a vránu v mouce!"

Vojáci vyváleli ovci i vránu a Odysseus řekl Kalchovi: "Udělej, co umíš."

Před válkou její soubor – jako jeden z mála – sklízel úspěchy i na zahraničních turné. Perfektní tanec balancující mezi baletem a akrobacií, v čele souboru navíc dokonalá kráska, Kypris v těle smrtelnice. Navštívili Paříž, Berlín, Bělehrad. Ve třiatřicátém pak proběhlo americké turné. Do toho výjezdy po Československu.

Za války se svět zúžil. Vystupovala ve filmech, ale protektorát jí byl malý. A tak se svou skupinou znovu vyrážela na zahraniční turné. Zatím do Říše, ale až válka skončí a situace se stabilizuje, snad budou moct vyjet i do Francie. A ačkoli se publikum poněkud proměnilo, nesklízeli o nic menší úspěchy než dříve.

Objevil se uprostřed noci. Stál před dveřmi skladu a mlčel. Pan Blahoš se ho nelekl a pozval ho dál na černou kávu.
"Proč jste za mnou přišel, pane Zababo?" ptal se Blahoš a zapálil si dýmku.
Černokněžník vzdychl. "Vy jediný jste mě nenazval zlým, i když opravdově zlý jsem. Ale cítím, že mi nějak můžete pomoci."
Pan Blahoš vyfoukl kroužky kouře: "Přál bych si, abych vás mohl alespoň potěšit, i když vám možná ani opravdu pomoci nebudu umět."
Dotkl se jeho ramene.
***
Napravený černokněžník a železničář ve výslužbě si spolu otevřeli obchod. A žilo se jim společně až překvapivě šťastně.