Shrnutí: Jak Rychlé šípy pekly cukroví
Milá Julie,
povídka k Tobě vodou letí, protože mi došel sníh. Ten bílkový použila naše kuchařka na vánoční cukroví. A tak vlastně vznikl Tvůj příběh. Doufám, že se Ti bude líbit.
Bylo mi potěšením pro Tebe psát.
Tvůj Ježíšek
Jak Rychlé šípy plnily brambory
Název: V ten slavný den
Fandom: Historické RPF
Autor: Bilkis
Beta: Profesor
Shrnutí: Žijí. Milují se. Tančí. Všichni tři.
Páry: Katherine „Kitty“ Grogan/Harry Welsh
Přístupnost: bez omezení
Prohlášení: Povídka byla sepsána za účelem potěšit, nikoliv vydělat. Postavy, místa a události v tomto příběhu nejsou smyšlené, i když převážná část příběhu je čistá fikce.
Poznámka: Omlouvám se za problémy s vložením, jaksi se mi to nějak useklo.
I když ho na zatažené oboze nevidíte, dneska je úplněk. Je tedy na čase přidat pár střípků do mozaiky, které nás zase posunou o kus dál.
Díky všem čtenářům za trpělivost, na prvním místě Urrsari.
~o~
Je ti sedm let, Váreňko. Zítra navždy opustíš ves obklopenou lesy, odkud jsi nikdy neodjela déle než na dva dny. Domek, v kterém naposledy přespávaš, už je měsíc prodaný. Tvoje postel tu zůstává, i povlečení s Vlkem a Zajícem. Nikdo se tě na nic neptá.
Tak tady je třetí kapitola. Kratší, než jsem původně plánovala, ale je tady. Měli jste pravdu, tři nebudou stačit. V tuhle chvíli to realisticky vidím na pět. Čtvrtá je rozepsaná, budu se ji snažit dodat co nejdřív. Díky za všechny ohlasy!
~°~
Druhá kapitola povídky pro Urrsari. Plánuje se ještě třetí. Neslíbíš termínu bližnímu svému, ale řekněme, že do půlky ledna bych to ráda uzavřela. Doktorovi děkuji za pročtení, povzbuzení a důležité opravy.
*~*
Je mi úplně jasný, co si myslíte. Fakt. Praporčík Haškovec se pod vlivem úplňku plně oddal svým krvelačným instinktům a nyní se s hrůzou shledává s dílem své zkázy... Tak zase zpomalte. Takhle to nefunguje, aspoň ne u nás.
Štvaní to bralo stejným směrem co já, takže nějaká naděje, že se zahrádkám vyhnou, byla v hajzlu. Slyšel jsem ten šílenej vzteklej štěkot, a jak se ty mrchy domlouvaly mezi sebou, tlumený ňafání. Kdybych nevěděl, čeho jsou schopný, asi bych se smál, protože to bylo jako kdyby se bavily kreslený postavičky v dětský grotesce. Až na to, že kreslený postavičky asi nedokážou prokousnout ovci krční tepnu.
Drahá Profesor.
Tady máš malou povídku jako poděkování za tu, kterou jsem od Tebe dostal já.
Vše nejlepší do nového roku Ti přeje Vatoz
Holčička pláče v kuchyni. Každá slza, kapka, kulička se tříští o zem na desítky drobných krůpějí. Každá kapka si tvoří svoji duhu, svoji malou slzavou duhu.
Maminka leží ve vedlejším pokoji na pohovce. Zelené oči, pleť mírně promodralá. Je přikryta dekou až pod bradu, zpod deky vyčuhuje jen hadička zapojená na infuzi. Hnědé vlasy, teď již nakrátko ostříhané.
Dvere sa s treskotom zavreli. Mladík, čítajúci pri stole Proroka, sa takmer ani neobťažoval zdvihnúť hlavu. Tušil, kto to je. A naozaj, do miestnosti sa ako voda vrútil Sirius.
„Ani sa ma neopýtaš, ako mi to išlo?“ oboril sa na Námesačníka, ktorý mu venoval nevzrušený pohľad.
„Nemusím. Vidím,“ kývol rukou smerom k Tichošľapovi.
Ten odfrkol, ale uznal, že zo špinavého kabáta, roztrhaných nohavíc, strapatých vlasov a rozhnevaného výrazu je to jasné.
tento dárek je neoficiální!
Drahá Kleio,
omlouvám se za zpoždění i za slabou délku útvaru. Po dojmu z předchozích výplodů si na víc než na doubledrabble netroufám (ale škrtat 28 slov byl porod). Snad se mi povedlo splnit aspoň kousek tvých přání :)
Hezký zbytek svátků!
Z.
Věděl, že zase povolí a pozve někoho dál. Ale tuhle krizi, ohlášenou zděšeným pípáním přístrojů, si chtěl vyřešit po svém.
Zavrzání, cvaknutí rukojeti deštníku o zábradlí.
"Změnil jsi výzdobu, to se mi líbí!"
První setkání „Brumbálovy armády“ proběhlo na výbornou. Nejen, že první lekce proběhla hladce a podle plánu, ale hlavně proto, že proběhla vůbec. Všichni byli samozřejmě nervózní z toho, že by se o jejich schůzce mohla Umbridgeová dozvědět. To se ale nakonec nestalo a tak jejich projekt mohl skutečně odstartovat. Dokonce i Hermionu během lekce přešly veškeré pochybnosti, které v ní do té doby hlodaly (i když to byl původně její nápad, což jí Ron nepřestával připomínat).
