Vanoce 2013

Veselé Vánoce, Owsi! Snad se Ti to bude líbit tak, jak se na to těšíš.
Přístupnost: bez omezení
Varování: obsahuje příliš mnoho informací, historické nepřesnosti, hazard, matematiku a náboženství. Přítomna je i reklama na díla jiných autorů. Čtěte jen na vlastní nebezpečí.
Shrnutí: Blaise Pascal pod vlivem náhody tvoří, bádá a dostává se do ohrožení života.
Poznámka: za betu vděčím mamce. Já už své betareaderské schopnosti pro letošek vyčerpala.
Prolog

Mladý muž v sametovém (a téměř neviditelně záplatovaném) hávu nervózně přecházel pracovnou. Jedna část spisů, výborně, nákresy, první, druhý i třetí, srolovat, kam dal to zvětšovací sklo, možná by se měl ještě podívat… Těkal očima, které únava podkreslila temnými kruhy, po vlastním písmu.

Jeden slavný muž kdysi řekl, že Betelgeuze 6 je nejzajímavější planeta v celé širé galaxii a měl by ji vidět úplně každý.
Ten muž byl slavný zejména tím, že ho těsně po pronesení onoho osudného výroku zhmoždil a zesměšnil dav rozlícených Betelgeuzanů, kteří rozhodně nebyli zvědaví na nával turistů, děkujeme pěkně. Tento smutný příběh mimo jiné názorně ukazuje, jak špatný nápad je používat sarkasmus proti světu, jehož obyvatelé ho dokonale nechápou.

Milá Rebelko,
máš, co jsi chtěla! Akorát je to nechutně krátká a pouze mírně šílené (v porovnání s Barbarellou). Také se omlouvám za případné pravopisné chyby, psala jsem to na poslední chvíli a už to bohužel nebylo zbetěno.
Nicméně doufám, že tě to alespoň trochu pobaví a přeju moc hezké Vánoce!
Julie

1. Kapitola

Strážný nedůvěřivě nahlížel malým okénkem ve dveřích, ale co viděl, ho zcela očividně zklamalo. Vězeň byl jako obvykle ponořen do psaní, svět okolo něj ho zdánlivě nezajímal. Když na něj strážný zkusil zavolat, aby si vyzvedl speciální vánoční přídavek, neslyšel. Hlídač pokrčil rameny a otráveně prostrčil jídlo skrz okno.

Na pláně se zvolna vtíralo jaro. Mezi trsy loňské trávy nesměle vykukovaly zelené výhonky a ve stínu osamělého křemeláku lehkonohá kobylka čenichem něžně strkala do svého syna. Sivé hříbě s námahou zvedlo hlavu. Omámeně mžouralo do bledého slunce. Vůně vlhké hlíny ho šimrala v nozdrách. V uších mu zvonilo trylkování skřivana. Neohrabaně před sebe natáhlo přední nožku. Maminka do něj povzbudivě žďuchla, ale neúměrně dlouhé nohy ho odmítaly poslouchat. Hříbě se unaveně položilo do trávy. Za okamžik se však pokusilo vstát znova. Nejprve jedna nožka. Pak další.

Byl jednou jeden pastýř z Hůrky. Jmenoval se Ota Kvasnička. Byl to trošku moula, k ničemu než k pasení ovcí se nehodil, říkali většinou všichni seriózní sousedé. Že stádo prospívalo a všechny ovce se denně vracely v pořádku, připisovali spíš štěstí. To prý si na hlupáky častěji sedá. Ota si o tom myslel svoje, protože mít na starosti takové stohlavé stádo je občas pořádná dřina, ale proč by se s někým dohadoval? Na všechny se dobrácky usmíval, vyháněl každý den ovečky do hůreckých kopců a do ničeho se nepletl.

Drahá striggo,
přeji Ti krásné Vánoce, božský klid a šťastné vykročení do nového roku.
Doufám, že jedna taková dárkově zabalená povídka potěší. Je v ní naznačeno tu něco, tam zase cosi jiného a já věřím, že v ní uvidíš alespoň něco z toho, co sis k letošním Vánocům přála. Ty postavičky, co se mi tam sešly pod rukou, si zkrátka někdy nedaly do svého jednání mluvit, ale jistě budou šťastné, když se s tebou budou moci seznámit.
Hezké čtení!
Ježíšek

Velmi smutná balada o zlatém hřebenu a dobrém úmyslu
Sepsali E&E s.r.o. a Glorfindel radil
V hlubokém lese zeleném,
kde honí se laň s jelenem,
království elfů prodlívá,
co Doriath se nazývá,
a tam se teďka poženem.
Zde žije Thingol Šedoplášť
a jeho paní – pěkná zvlášť,
všichni jsou šik a maj‘ se rádi,
idylka, láska, kamarádi,
jen jeden v sobě skrývá zášť.
Saeros, jak se ten elf zve,
královi dává rady své,
těší se přízni u dvora,
někdy umí být potvora,
však srdce jeho není zlé.