Vanoce 2013

Malý princ pracně bojoval s obzvlášť zarputilým výhonkem baobabu. Přišel už o tři západy slunce, a baobab se odmítal hnout. Růže se kvůli tomu tvářila trochu dotčeně, a také trochu ustrašeně, když se malý princ nedíval.
„Kdybych jedl baobaby,“ vyčítavě řekl výhonku, „tak bys viděl! Jenže já je nejím,“ dodal upřímně. Baobab mlčel.
Malý princ odhodil rýč a otočil se k baobabu zády. Zjistil, že se dívá přímo do velkých hnědých očí.
„Ty jsi velbloud,“ řekl udiveně. Měl pravdu.
„Ale já tu nemám velbloudy,“ upozornil ho, „nebo ano?“
Velbloud zamrkal.

Jistým hlubokým lesem kráčeli dva muži. Nebyl to žádný upravený, čistý, zelený městský parčík plný odpadkových košů a překypující lavičkami, ani nudná, hospodářská smrčina, kde by nebylo na co se dívat a kam se ukrýt: byl to divoký les, a to znamená dobrodružství.

Milá Dangerous,
přeju Ti krásné Vánoce a hodně štěstí do Nového roku. Chtělas k Ježíšku tohle a já se tomu snažila opravdu dostát, ačkoli to možná nebude přesně to, v cos doufala.
---
Zaručuji: Záměnu pohlaví, aby se dostálo pravidlům (pre)slashe, kabinet humoru, zdobnost východu, kočičí chlupy na oblečení a mnohé efekty…
Prohlášení: Jakákoli případná podobnost s žijícími osobami je čistě náhodná
-

Vykartáčoval si černý svrchník. Pověsil ho na ramínko do skříně. Pohřeb, ze kterého se právě vrátil, bylo to poslední, co mu ještě mohlo zkazit náladu. Desítky falešných pámbíčkářů a svíčkových tetek, co vždycky všechno věděli nejlíp, a teď doma nad hrnkem kafe pomlouvají. Bylo málo pompy, málo muzikantů, málo květin a jídlo na hostině nebylo dost nóbl.

Úryvek z deníku Jacka Harknesse (ne až tak tajného, jak by se zamlouvalo Sdružení na podporu celibátu a Svědkům Jehovovým)
25-12-2009 9.20 AM
Den začal dobře. Ianto vstal dřív a probudil mě čerstvou kávou se špetkou skořice. Prý kvůli Vánoční atmosféře. Na hlavě měl červenou santovskou čepici a potutelně se usmíval. Zvláštní, jak se mnou taková maličkost dokázala pohnout. Zmínil jsem, že kromě té čepice na sobě neměl nic jiného? A už je Vám jasné, jaká má část byla nejvíce pohnuta?
(sex s Iantem 8,5/10)
25-12-2009 9.40 AM

Obraz první: Týden do Prasečnic
Půda je ještě rozbředlá, ale ve vzduchu visí sníh. Vítr kvílivě rozhání cáry mlhy. Ze všech komínů v Kyselé Prdeli stoupají provazce dýmu a v celém okolí není až na jednu kostnatou postavu vidět ani živáčka.

24. 12. 1975
Možná šlo o pouhou hříčku přírody. Možná přírodě někdo pomohl (podle některých očitých svědků se toho večera ředitelka Brumbálová potutelně usmívala a podobala se Moně Lise ještě více než obvykle). Jisté ovšem je, že noc před Vánocemi se nad Bradavicemi roztrhla modrofialová obloha a z neviditelných vesmírných stavidel se vysypaly nekonečné přívaly sněhu.

Bonuz pro Carmen. Nějak nešlo odolat.
ZSZP všem přeje šťastné a veselé! :)
***

Milá Erys, přeju Ti krásné a klidné svátky vánoční! A mám pro tebe několik zpráv, než se pustíš do čtení:
1) Neboj se, povídek pro jiné lidi je rozepsaných (a nedopsaných) hned několik. Jenže já si nemohla pomoct, chtěla jsem něco napsat hlavně tobě. :)

Milá Ryo,
na podzimním setkání jsem Ti slíbila, že se letošní nadílky zúčastním alespoň drabbletem. Nakonec jsem neměla odvahu si o povídku napsat, protože mne nic dlouho nenapadalo a na psaní jsem neměla čas ani síly. Před pár dny mne napadlo toto - není to sice nic moc, ale snad Tě to trochu potěší.
Drabble:
Pergamen sa 2015