„Pane, smiluj se,“ opakuje po knězi dav věřících.
Na svoje hříchy vlastně téměř nikdo nemyslí.
Jeden má strach, že mu hrozí vyhazov z práce.
Další je nevyspalý a myšlenky mu bloudí pouze po pozemských cestách.
Žena vedle něj má doma nemocné děti.
Pihovatý mladík docela vzadu se trápí neopětovanou láskou.
Dlouhovlasá dívka přemýšlí, co si vezme na večerní schůzku.
„Sláva na výsostech Bohu,“ zpívá se vzápětí. Nezní to nijak radostně. Spíš jako pohřební pochod než jako provolávání slávy Bohu.
Bůh, který všechno to lidské pachtění sleduje z nebeských výšin, se shovívavě usměje a povzdechne si: „Et in terra pax hominibus…“
(A/N: Název je citát z Bible - Mt 11,28. A vlastně ani nevím, proč jsem nechala Boha mluvit latinsky :D. Ale znamená to "A na zemi pokoj lidem...")
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Je to nakonec takové mile
Esclarte
Je to nakonec takové mile lidské. Jo, ta lidská verbež - ale stejně není možné ji nemít rád... to si asi ten pámbíček říká.
S tímhle stoprocentně
Lejdynka
S tímhle stoprocentně souhlasím. A je to hezká představa.
Souhlasím, to je jako s
Dangerous
Souhlasím, to je jako s domácími zvířátky. ;)
Bůh určitě umí i latinsky.
Rya
Bůh určitě umí i latinsky.
Je to dojemné.
Za tu latinu ti patří
ioannina
Za tu latinu ti patří pochvala!
A Bůh je hezky ironickej. Vidím, jak se šklebí, úplně. :)
Tohle je milé. A trefné.
Profesor
Tohle je milé. A trefné. Myšlenky se při mši rády toulají po různých stezkách.