První v Americe

Na maminku a sourozence se moc nepamatuju. Byla jsem ještě malá, když si mě odvedla jedna hodná paní. Učila mě spoustu věcí a mně se to ohromně líbilo.
„Jsi moc šikovná,“ říkala mi a učila mě pořád něco nového a stále obtížnějšího.
Pak přijel jeden pán. Byl moc milý a mluvil divnou řečí, ale rozuměla jsem mu. Potřeboval, abych mu pomáhala. Dvounožci jsou vůbec dost často bezradní, ale tenhle byl bez pomoci úplně nemožný.
Odjela jsem s ním daleko za moře.
S mojí hodnou paní založili školu pro pejsky. Ta škola se jmenuje L'Oeil qui Voit.
A já jsem Buddy.