Pokud se vám zdá, že autorka těchhle drabblat v poslední době trochu metamorfovala, máte pravdu. Mám k tomu nějaké osobní důvody a fakt mě potěší, pokud to přijmete a tu předchozí identitu už na DMD moc zmiňovat nebudete ;) Díky moc.
Následuje tak nějak po Lání za lání
Kráčíme krajinou našeho dětství – ale vše se změnilo. Kde žali sedláci pole, leží spálené rovy.
Je jen jedno bezpečné místo k přenocování. Monastyr, kde slouží Bogomilovi. Přátelé našich rodičů, naše druhá rodina. S jejich Evou jsme váleli sudy z kopce, maličké Táňa a Ninuška nám rozjasňovaly dny.
Naše hlasy zvoní úzkostí, když monastyr zmíníme.
Poslední šťastné místo. Snad se jej válka netkla.
Bílé stěny monastyru se nezměnily. Bogomilovi vycházejí – vojáky doma nechtějí, ale nocleh jim neodmítnou. Nás objímají, láskyplně vítají.
Táňa ani Nina nepřišly. Ptám se po nich.
Uhýbající pohledy. Prázdné tváře.
„Válka.“
Válka. Z našeho dětství nás navždy vykořenila.
Skácel pro ošklivé věci:
pod stromy v sadech chladno bývá z rána
a o polednách někdy zahlédneme tmu
odcházet k řece rudnou jeřabiny
a země nepatří už zase nikomu
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Tohle je tak těžký čtení.
Tora
Tohle je tak těžký čtení. Ale dobře napsané.
Monastýr mě trochu mate. To
Aries
Monastýr mě trochu mate. To není klášter?
Je, no, a oni bydlej tak jako
Jeřabina
Je, no, a oni bydlej tak jako u něj, ale máš pravdu, tam přesně jsem to sekala a je to matoucí. Hm hm, zkusila jsem to trochu vysvětlit v drabbleti :)
teď už je to jasný. A jasně
Aries
teď už je to jasný. A jasně drtivý.
Bolí. Co dodat.
kytka
Bolí. Co dodat.
:( To mě vždycky chytne.
Tenny
:( To mě vždycky chytne.
dobře napsané, ale moc smutné
Arenga
dobře napsané, ale moc smutné
Ach ouvej.
Rya
Ach ouvej.