Bratři

S odstupem času vidím, co byli mí bratři zač.
Maitimo se dlouho držel. Když přišel o ruku, něco se změnilo. Po Fingonově smrti zešílel docela. Byl jsem mu nablízku a pokorně snášel jeho výbuchy vzteku.
Tyelkormo už jako malý týral zvířata. Doma se o tom samozřejmě nemluvilo. Když nechal umrznout Diorovy děti, byl jsem nakonec rád, že v Doriathu chcípnul taky.
Carnistir byl jeho pravá ruka. Sadista a cholerik. Ani jeho smrt mě tenkrát nemrzela.
Curufinwë Atarinkë mlátil svou ženu. Dospělý syn ho proklel. Nedivil jsem se.
Dvojčata. Rozmazlení, arogantní, egoističtí zmrdi.
A přece mi všichni tak strašně moc chybí…