Trochu poeticky pojaté téma. :)
Jak může brečet někdo, kdo nemá city? Nad tím přemýšlela dívka celou noc po tom, co námořník, který ji použil pro své potěšení, odešel. V jeho očích zahlédla stopy slz, ale nebyla si jistá, jestli si to třeba nevymyslela.
Další den se vše opakovalo, ale tentokrát jí předtím dal nějakou bílou tabletku, která údajně měla trochu pomoci od bolesti. Nechápala, proč jí ubližoval, a přitom jí žádnou bolest způsobil nechtěl.
Poslední den s sebou vzal lahev rumu, aby necítili žádnou bolest – ani jeden z nich. A přesto plakal. Při posledních polibcích cítila hořkost lihoviny, se kterou si jeho pláč spojila.
„If we don't make it we'll take it. If ain't real then we'll fake it.“ - Hollywood Undead
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Poetické. Smutné.:-)
Profesor
Poetické. Smutné.:-)
Jsem ráda, že se líbí :)
Liall
Jsem ráda, že se líbí :)
To je drsné.
Faob
Hezky napsáno, i zachycení toho "proč?" podáno obratně.
Děkuji, to jsem ráda :)
Liall
Děkuji, to jsem ráda :)