Med mu ukapával z retů, když...

...říkal tu holou větu, „miluji tvých vnadů kýče, vlasy v barvě petrklíče, božský půvab manekýn…“ začínal ten harlekýn... nevinně a "bez příkras." On byl fešák, ona kráska, co jiného, nežli láska, mohlo z toho vzejít?! Ráčili se sejít…
Ona žila v dobré víře, že snad změní na rytíře svoje zdivočelé zvíře. On zas čekal, kdy slepice, místo řečí dá kraslice…
Po přečtení v okamžení, tušíte už, odkud vane. Chcete být též vyvoleným/vyvolenou, dámo, pane.
Do stránek románů zabalte svačiny! Slyšte hlas, už je čas na život, na činy! Možná vám napoví poslední věta, vy sám jste hrdinou jiného světa!