Tísnivé poměry

Viktorka řve jako na lesy, tak se mačkají v malé kuchyni s hudbou z digestoře.
„Aby bylo jasno, holky,“ praví Filcin unaveně, „najděte si, koho chcete. Já jsem nesmírně tolerantní otec, pár nápadníků shodím ze schodů, určitě se však dohodneme. Ale jakmile se vám někdo jen maloulinko zalíbí, opatrně se ho zeptejte na vlastní byt.“
„Vždyť my víme, tati!“ odříkávají Linkva s Theou naučeně. „Jsme krásné, chytré, vychované, na věno zapomeňme!“
„A co my?“ vykukuje zpod stolu Sikar.
„Ty budeš knězem, nekomplikuj to!“
„A já bezdomovec?“ Apolo dotčeně.
„Až ty budeš velký, já už budu mrtvý.“
Otec vše promýšlí dopředu.