Jedna věc mimo soutěž.
Na téma Slaměný vdovec
Čekal, trpělivě, protože trpělivost a klid mu byly vlastní. Bez své družky se cítil osamělý i ve společnosti tolika přátel, takže zůstával zahloubaný do sebe.
Chodila varovat ty, na které se chystala pohroma, pomáhala jim ukrýt se v lesích. Schvaloval její jednání, vždyť byli jako jedna duše. Raději si nepřipouštěl, že před čarodějnicí stejně není záchrany. A že jednou možná dojde i na ně.
Náhle mohutný buk pocítil, že je zle. Chlad silnější než mráz venku ho zachvátil od kořenů po větvičky, míza v něm tuhla.
A stříbřitá dryáda se zářivě zeleným šatem přibyla mezi kamenné sochy v prokletém zámku.
Původní nevyužitý nápad na tohle téma.
Naštěstí to samozřejmě i s touhle dvojicí nakonec dopadne dobře.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Možno si to niekedy prečítam.
Stevko
Možno si to niekedy prečítam.
Jo, jsou to moc hezké příběhy
Esclarte
Jo, jsou to moc hezké příběhy (i když samozřejmě neznám tvoje literární priority). Dík za komentík.
Je to takové krasosmutné.
Peggy
Je to takové krasosmutné. Líbí!
Děkuju, to jsem ráda, že se
Esclarte
Děkuju, to jsem ráda, že se to někomu líbí. Váhala jsem, jestli to vložit, pak jsem měla potřebu to udělat a teď zas nevím, jestli to za to stálo.
Jé, tohle by si zasloužilo
Lee
Jé, tohle by si zasloužilo více ohlasů, má to krásnou atmosféru a závěr mě úplně zasáhl. Díky!
Děkuju moc, Lee! Trochu mě
Esclarte
Děkuju moc, Lee! Trochu mě mrzelo, že to tak zapadlo, myslela jsem si, že se to asi nepovedlo a neměla jsem to sem dávat, když je to mimo soutěž... Udělala jsi mi radost.
Ten pocit znám, ale rozhodně
Lee
Ten pocit znám, ale rozhodně to není pravda, je to moc krásné!