Nejsladší prohra

„Moony, vsadím se, že cestu do Medového ráje a zpátky stihnu pod dvě hodiny.“
„Jak tě to napadlo?“ vzhlédl Remus pobaveně od knihy. Sirius jen pokrčil rameny.
„Když vyhraju, tak mě naučíš hrát šachy,“ pokračoval. „Jinak… strávím den v knihovně.“
„Siriusi,“ zamrkal Remus překvapeně. „Já bych tě šachy klidně-“
„Takže bereš?
*
O hodinu a padesát dva minut později Sirius hrdě postavil na stůl tácek plný sladkostí.
„Vidíš, říkal jsem to!“ ušklíbl se.
„Říkal,“ odtušil Remus vesele a sáhl po čokoládové tyčince.
„Ale…“ zarazil se Sirius. „Stihl jsem to, takže ty jsi prohrál!“
„Přesně,“ usmál se. „Nejsladší prohra, co jsem zažil.“