Až po smrti královnou

Úvodní poznámka

Letos to není s nápady kdovíjaké, naštěstí je vždycky možné se obrátit do historie.
V tomhle příběhu to vypadalo na terno nejternovatější. Jenže dějiny nejsou pohádka...

Fandom

Historie

Drabble

Pro obyčejnou šlechtičnu, byť i s nelegitimními královskými předky, je mimořádný úspěch získat srdce následníka trůnu. Princ nedbá žádných domluv. Když ovdoví, chce za ženu jedině ji.
Jenže král synovo nezodpovědné jednání nehodlá trpět. Děti z takového svazku nesmějí zdědit trůn. A šlechtu pobuřuje rostoucí vliv milenčiny rodiny.
Inés je vyhnána, vztah ale trvá. Nezbývá než rázně zasáhnout.
Do kláštera v Coimbře vtrhne trojice mužů. Naleznou Inés, přečtou jí rozsudek smrti a před očima jejího dítěte jí srazí hlavu.
Dva vrahy to později stojí život
Zdrcený milenec má nakonec poslední slovo. Před celým dvorem nechá korunovat mrtvé tělo své vyvolené.

Závěrečná poznámka

Příběh Inés de Castro, galícijsko-portugalské šlechtičny, dvorní dámy a životní lásky portugalského krále Petra I. Krutého (na trůn nastoupil 1357). Jeho otcem, který s Inés tak krutě zatočil, byl Alfons IV. Petr měl sice již řádného manželského syna s Konstancií Kastilskou (pozdějšího Ferdinanda I.), ten však byl jako dítě slabý, proto se starý král a dvořané báli, že by mohla přijít řada na Inésiny syny.
Petr nechal údajně dva z Inésiných vrahů popravit tak, že jim byla vyrvána srdce, tak jako oni rozervali srdce jemu.
Prohlašoval, že byl s Inés tajně sezdán, nejsou však pro to žádné důkazy. Děti nechal legitimizovat; dva synové později usilovali o trůn, ale neúspěšně.
Makabrózní historka o korunovaci mrtvého těla, jemuž museli všichni dvořané políbit ruku, bývá někdy zpochybňovaná, ale prostě jsem si ji nemohla odpustit.
Petr a Inés jsou pohřbeni vedle sebe v klášteře Alcobaca; jejich náhrobky se sochami jsou umístěny proti sobě, aby na sebe o soudném dni mohli milenci hned pohlédnout.

Téma

DMD č. 18. pro 18. 4. 2018. Téma: Terno