Suchá pečeť, aneb král s razítkem

Suchá pečeť neboli dřevěný špalíček s vyřezaným královým podpisem, byla zavedena na dvoře krále Jindřicha VIII. v roce 1545. Důvod používání tohoto úředního razítka byl jednoznačný – královi slábl zrak a trápily ho mnohé neduhy, které mu bránily ve výkonu jeho úředních pravomocí.
Používalo se tak, že špalíček se pomocí ručního lisu přitlačil na listinu a vzniklou prohlubeň poté králův písař Wiliam Clark vyplnil inkoustem. Tomuto aktu měl být vždy přítomen sir Anthony Denny, králův osobní pokladník a Dennyho švagr John Gates, králův komorník. Každé použití razítka se mělo zaznamenávat do knihy a král je – vzhledem k evidentnímu riziku zneužití – měl osobně kontrolovat. Zezačátku razítko uchovával u sebe sám král, později ho předal do rukou Gatesovi, čímž fakticky předal Gatesovi a Dennymu otěže moci.
Falšovat či napodobovat králův podpis byl samozřejmě hrdelní zločin. Bylo tedy nutno právně ošetřit, aby použitím razítka nedocházelo k zneplatnění listin a budoucímu stíhání úředníků, kteří razítko používali. K tomu sloužila zvláštní milost, kterou Jindřich čas od času promíjel vyjmenovaným osobám jeho používání. Král si tím na druhou stranu ponechával i teoretickou možnost se svých osobních úředníků kdykoliv zbavit…
Clark, Denny a Gates, kteří měli podpisové razítko v rukou, drželi tím pádem obrovskou rozhodovací pravomoc a klíč nejen ke státní pokladně, ale i k udělování četných výsad. Netrvalo dlouho a nechávali si za vystavování méně důležitých listin s královým podpisem dobře zaplatit…
Lidé se prostě v některých věcech nemění.
Zdroj: Robert Hutchinson - Poslední dny Jindřicha VIII: spiklenci a kacíři na dvoře umírajícího tyrana.