Ve spárech Raků - XX.

Byť byl Dryn bezvěrec, v tu chvíli se modlil ke všem bohům, na které si dokázal vzpomenout. Štěstěna se nakonec rozhodla přiklonit na jeho stranu a mechanismus spustil. Rylan překvapeně vydechl a shlédl dolů na své břicho, ze kterého trčela dýka.

Dryn musel reagovat co nejrychleji. Z poza boty vytáhl vrhací nůž a prudce jím vrhl. Snažil se nemyslet, že dosud jeho cílem byla jen zvěř.

Nůž zasáhl svůj cíl a Rylan v šoku couvl. Dryn si všiml, že mu z úst začíná vytékat pramínek krve. Jestli mám dostatek štěstí, zasáhl jsem plíce, pomyslel si a začal se sápat po berlích. Neměl žádnou další zbraň a nezbývalo mu než doufat, že s jejich pomocí Rylanova společníka srazí na zem, kde si s ním snad už dokáže poradit.

„Ty zmrde!“ ozval se rozzuřený hlas za Drynovými zády. O pár chvil později ucítil ránu do hlavy a před očima se mu setmělo.