A na scénu vstupuje hlavní padouch. Seznamte se, doktor Riddle.
Přístupnost: od 12 let
Upozornění: malinko temnější
Poznámka: jména všech postav jsou ponechána bez překladatelského komolení, protože mi to do tohohle AU lépe zapadá
„Ahoj,“ pozdravil opatrně, když se za ni zařadil do fronty v kantýně.
Stejně sebou škubla. Jakmile však k němu otočila hlavu, na tváři jí zářil úsměv.
„Ahoj, Seve. Tebe jsem tu neviděla už nejmíň 400 let.“
„Myslím, že když jsem tu byl naposledy, ta pokladní rožnila sele a jedlo se rukama. Mám příšerný hlad. Automat mi odmítl vydat cokoli, v čem by nebyla čokoláda nebo želé.“
Lily zaplatila svůj tác s polévkou a pudinkem a zabrala pro oba místo ve vzdáleném boxu. Severus si o chvíli později sedl naproti ní s porcí lososa a zeleniny.
„Tak s pánembohem do toho.“
„Dobrou chuť.“
„Pořád jste nenašli nikoho, kdo by postrádal Pansy Parkinsonovou?“
„Ne. Tedy vlastně... Ozval se nám jeden člověk a ptal se na ni, jenomže nebyl ani manžel, ani příbuzný, takže jsme mu neposkytli žádné informace. Tvrdil něco o plné moci. Odkázala jsem ho na naše právní oddělení.“
„Jak se jmenoval?“
„Rockwood? Tak nějak.“
„A kdo to byl?“
„Volal z nějaké kliniky, kde se Parkinsonová léčila, ale podrobnosti neuvedl a její zdravotní záznamy nám poslat odmítl.“
„Bože, může mi někdo vysvětlit, jaký má smysl nechat tu ubohou rybu zpopelnit, než ji nandají na talíř? A proč má brokolice hnědou barvu, zatímco mrkev je zelená?“
S největším sebezapřením do sebe dostal ještě jedno sousto a odložil příbor.
„Polévka je dobrá. Chceš?“
Přisunula k němu svou misku.
„To vypadám tak hrozně?“
„Jako dva dny stará mrtvola. Ale takhle vypadáš už 20 let. Jez. Jak na tom vůbec je?“
„Na přístrojích je stabilizovaná, zatím... Poslyš.“ Naklonil se k ní a ztišil hlas do pouhého šepotu. „Když jsem včera kontroloval průtok kanylou, všiml jsem si drobné jizvy na levé paži. Nemusí o nic jít, ale ve světle toho, co jsi mi teď řekla... Velikost je zhruba 15 čtverečních milimetrů, zasahuje odhadem do pětimilimetrové hloubky, stáří asi měsíc, možná dva. Mohla by to být zhojená rána po vytažení mikročipu.“
„Tvrdíš, že ten chlap, co volal, je z Riddleovy kliniky? Myslíš, že se jim ztratila a že ji hledají?“
„Riddle svoje pacienty neztrácí. Nezřídka je i zamyká, aby se mu nikam nezatoulali. Pokud je to jeho pacientka, tak odtamtud utekla. Pak je logické, že se ji snaží dostat zpátky. S velkou pravděpodobností mohla být součástí nějakého Riddleova projektu. Mimochodem, pro jeho tiskové oddělení kdysi pracoval jistý Rookwood. Augustus Rookwood.“
„Panebože, to je ono, to je to jméno!“
Lily se zatvářila všelijak, chvíli do sebe jen házela pudink a nakonec prohlásila:
„Měl by o tom vědět Dumbledore.“
„Taky si myslím. Večer jdeme na skleničku do billiard klubu. Nechceš se přidat?“
„Och ne, temnou stranu probírejte sami, pánové. Já dnešní večer hodlám trávit v horké vaně s Frankem Sinatrou.“
Severus polkl poslední lžíci polévky, otřel si ústa ubrouskem a zvedl se.
„Musím běžet. Děkuju, Lily.“
„Nemáš zač. Hezký zbytek služby.“
Jen co v přízemí vystoupil z výtahu, měl pocit, jako by se mu žaludek obrátil naruby, proměnil v kámen a zahučel do jezera. U recepčního pultu urgentního příjmu stál vysoký muž v černém vlněném kabátě, kůži na vyholené lebce měl napjatou, bledou a lesklou. Ve světle zářivek svítila jako světlo majáku. Když náhle obrátil hlavu, jeho pohled ho neomylně trefil. Ledově modré, pichlavé oči se zúženými zornicemi. Ten člověk vypadal, jako by právě spolykal plato efedrinu. Věnoval Snapeovi široký, zubatý úsměv a okamžitě vykročil jeho směrem.
„Severusi! Jak milé shledání!“
Natáhl k němu ruku a čekal, až ji Snape stiskne.
„Doktore Riddle?“
„Spěcháte k pacientům, Severusi, nebo máte čas na šálek čaje?“
Bylo obdivuhodné, jak drze a zároveň elegantně se ten chlap dokázal pozvat k němu do kanceláře. Oslovit ho natolik hlasitě, aby vzbudil nežádoucí pozornost, a vzápětí navrhnout přesun do bezpečné zóny.
„Můžeme jít ke mně.“
Snape vyrazil k anesteziologicko-resuscitačnímu křídlu, přiložil ke čtečce u dveří čipovou kartu a zavedl Riddlea dlouhou chodbou do své pracovny.
„Vy ale čaj nepijete,“ řekl hned za dveřmi a zamířil k malému kuchyňskému koutu.
„Ale vy ano,“ opáčil Riddle, pověsil si kabát na věšák a uvelebil se na pohodlném křesle v rohu, které obvykle sloužilo ke čtení a odpočinku. „Já si dám kávu, pokud nějakou máte.“
„Samozřejmě.“
Severus v tichosti připravil dva hrnky s horkými nápoji, jeden odnesl Riddleovi a s druhým se posadil za psací stůl.
„Vy mě tu nevidíte rád...“
„Jsem vaší návštěvou překvapen. Čím jsme si ji zasloužili?“
„Jdete rovnou k věci,“ ušklíbl se Riddle. „Budiž. Přišel jsem v zájmu jedné naší pacientky, kterou máte momentálně v péči.“
„O koho se jedná?“
„Pansy Parkinsonová, mladá žena, 32. týden těhotenství. Přivezli ji k vám minulou neděli.“
„Ano. Mozková smrt. Podle karty by teď ale měla končit 35. týden. Na příští čtvrtek je naplánovaná sekce.“
„I to je důvod, proč chceme pacientku získat zpět do péče. Nemáte o průběhu její gravidity žádné informace a vaše úsudky jsou chybné. Stáří plodu je aktuálně 32 týdnů. To znamená, že ještě není připravené podívat se na svět.“
„Nedali jste nám k dispozici zdravotní dokumentaci, vycházeli jsme ze svědectví její sousedky a z ultrazvukového vyšetření.“
„Dokumentaci vám vydat nemůžeme, jedná se o přísně důvěrný materiál.“
„Jsme její lékaři.“
„Ne, Severusi, ona má své lékaře u nás. Máme plnou moc za ni rozhodovat a rozhodli jsme o převozu na naši kliniku.“
„To je nesmysl, doktore Riddle. Ona žádného převozu není schopná. Je trvale připojena k dýchacímu přístroji, uměle vyživovaná a hydratovaná. Krevní oběh zajišťuje stálý přísun dopaminu a noradrenalinu.“
„Máte ji na starosti vy osobně?“
„Ano. Je tady na ARU.“
„Předali jsme svou žádost právníkům. Jakmile se vše projedná, odvezeme ji pryč. Berte to pozitivně, vy budete mít o starost méně a my dostaneme zpět to, co nám patří.“
„Asi jste mi špatně rozuměl. Já nikomu nedovolím, aby ji odsud odvezl. Obraťte se třeba ke všem čertům. Jako její ošetřující lékař za ni zodpovídám a říkám, že převoz je pro dítě příliš riskantní.“
„Mnohem riskantnější je považovat ho za dozrálé a chtít udělat císařský řez.“
„Děkuji, že jste mi tuhle informaci sdělil, budu podle ní postupovat. Odložíme zákrok o další čtyři týdny.“
Riddle hleděl Snapeovi do očí, dlouze a bez mrknutí. Seděl přitom vzpřímeně a strnule, pomalu usrkával horkou kávu a vypadal jako někdo, kdo setrvává v nehybné poloze jen proto, aby zničehonic bleskově zaútočil.
„Vím, že jsme měli určité neshody a že se naše cesty rozešly, ale netušil jsem, že je to osobní.“
„Je to velmi osobní, doktore Riddle.“
„Hm,“ Riddle nespokojeně ohrnul ret a odložil nedopitý hrnek na stůl. „Ujišťuji vás, Severusi, že nechcete, aby to bylo osobní.“
Snape vstal, narovnal si plášť a podíval se na hodinky.
„Lituji, doktore Riddle, ale mám teď neodkladné konzultace.“
„Ovšem. Děláte teď záslužnou práci. Bylo by ode mě nezdvořilé vás zdržovat. Tak na brzkou shledanou, Severusi.“
Teprve když ho vyprovodil ven za prosklené dveře oddělení a vrátil se zpět do kanceláře, dovolil kolenům a rukám se roztřást.
„Takže přišel osobně?“ ubezpečoval se Dumbledore, mezitímco pečlivě vyměřoval zamýšlenou dráhu zelené koule.
„Ano. Vetřel se do mé kanceláře na hrnek kávy,“ potvrdil Snape, nanesl na špičku tága křídu a sledoval, jak zelená koule mizí v díře.
„Vyhrožoval ti?“
„Nijak zvlášť.“
„Co to znamená?“
„Přiznal jsem, že s ním mám osobní problém. On řekl, že určitě nechci, aby to bylo osobní.“
Dumbledore mu věnoval jeden pronikavý pohled, svraštil čelo a o fous minul oranžovou kouli.
„Kdo o tom případu ví?“
Snape se přitiskl břichem ke stolu, aby mohl provést plánovaný šťouch.
„Já, Lily Potterová, Flitwick z neurologie a Sproutová z gynekologie.“
Dumbledore se postavil se sklenkou whisky těsně vedle něj a pozoroval jeho soustředění.
„Myslíš, že se pokusí o únos?“
Snape udeřil, hrot tága sjel o milimetr doleva a bílá koule dostala nechtěnou faleš.
„Únos rodičky by byl příliš komplikovaný, navíc už je mrtvá, k ničemu ji nepotřebuje. Tedy doufám. Možná se ale pokusí unést dítě.“
Dumbledore odložil sklenici na kraj stolu. Přes obroučky půlměsícových brýlí a délku tága sledoval tu proklatou oranžovou a její složitou polohu.
„Kingsley tvrdí, že ta plná moc je naprosto legitimní a že Parkinsonovou držíme protiprávně. Mají nárok ji odvézt.“
Snape trpělivě čekal, až Dumbledore šťouchne. Bylo mu jasné, že takhle tu kouli ze stolu neshodí.
„Kingsley je vynikající právník, ale zapomíná na jednu věc. Je-li třeba, zákony se dají obejít.“
Dumbledore se hlasitě zasmál a uvolnil mu místo u stolu.
„To je pravda, chlapče. Jak je chceš obejít?“
Snape namířil, přesným úderem trefil bílou a ta poslala oranžovou rovnou do díry na opačném konci sukna.
„Převoz pacientů v kritickém stavu je nepřípustný, ať už si to jejich zástupci přejí či nikoli. Prohlásím Parkinsonovou za nestabilní a do porodu ji udržíme u nás.“
Žlutá koule následovala oranžovou a modrá žlutou hned vzápětí. Dumbledore se díval, jak Snape svižně obíhá stůl a vyklízí ho.
„A co po porodu? Sám jsi řekl, že Riddleovi nejde o matku, nýbrž o dítě.“
„Nevím, jak to zařídím, ale přísahám na svůj diplom, že to děcko si odsud Riddle odveze jenom přes moji mrtvolu.“
Černá spadla do díry jako poslední.
Dumbledore pozvedl sklenku a uznale kývnul.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
no, to jsem teda zvědavá, jak
Arenga
no, to jsem teda zvědavá, jak se tohle bude dál vyvíjet
opravdu mne baví to číst
Moc díky. Já jsem upřímně
Owes
Moc díky. Já jsem upřímně taky zvědavý.
Vychutnávám si čtení.
Aplír
Vychutnávám si čtení. Rozhovor mezi jednotlivými šťouchy je prima nápad.
Děkuju. :)
Owes
Děkuju. :)
Páni, jsem napnutá, co na
kytka
Páni, jsem napnutá, co na Riddleově klinice provádí za nekalosti a jak to, že jim to prochází.
Uvidíme, co všechno se o t(aj
Owes
Uvidíme, co všechno se o t(aj)emné klinice ještě dozvíme. Díky. :)
Koukám jak z jara. A začínám
Aries
Koukám jak z jara. A začínám být velmi zvědavá, co je na tom dítěti tak zvláštního
Nejspíš už se to brzy odhalí.
Owes
Nejspíš už se to brzy odhalí. (Ale upřímně se na to moc netěším.)
Je to čím dál tím zajímavější
Esti Vera
Je to čím dál tím zajímavější, Riddle jako doktor mě fakt děsí.
že jo, mne taky
Arenga
že jo, mne taky
Jo, hrozná představa.
ef77
Jo, hrozná představa.
Ta představa je děsivá i pro
Owes
Ta představa je děsivá i pro mě. :D
Interesantní! Štve mě, že
Smrtijedka
Interesantní! Štve mě, že musím čekat na pokráčko :D
Děkuju. :) To je vlastně
Owes
Děkuju. :) To je vlastně poklona, když někoho štve, že musí čekat. :D Dneska si k tomu zase sednu, uvidím, jak to půjde.
Čist tuhle kapitolu v čekárně
Danae
Číst tuhle kapitolu v čekárně u doktora byla chyba, velká chyba!
Zápletka báječně houstne a tajemný projekt dr. Voldemorta je děsivý, až z něj mrazí! Aby vedle něj nakonec nevypadal smrtijedský spolek jako školka! Severus je statečný a moc se těším na další kapitolu!
Doufám, že návštěva doktora
Owes
Doufám, že návštěva doktora proběhla nakonec bez starostí. Děkuju za krásný komentář. <3 Ti Voldemortovi původní Smrtijedi byli uplní diletanti. :D
Tak to je mazec. No snad to
Elrond
Tak to je mazec. No snad to dopadne dobře.
To uvidíš. :D
Owes
To uvidíš. :D
Začíná přituhovat! Zajímá mě,
Durwen
Začíná přituhovat! Zajímá mě, jak se to celé vyvrbí...