7 - Létej, létej košťátko, v oblacích jsi zakrátko

„Tváříš se, jako bys spolkla Bertíkovu fazolku s příchutí ušního mazu.“
Angelina na Lucy ztrápeně pohlédla, trhla rameny a podala jí jakýsi pergamen.
„Co to je?“ tázala se kamarádka.
„Moje esej z kouzelných formulí,“ odvětila ponuře Angelina.
„Ups, tam je snad víc Kratiknotových vpisků než tvého textu!“
„Jo, to jsem si všimla,“ ucedila Angelina. „K tomu připočti ten trapas v obraně, vlídný proslov McGonagallové, že si musím novou látku víc opakovat a Snapeovo: Už nikdy vás, slečno Smithová, nenechám pracovat ve dvojici s panem Longbottomem - v zájmu zachování života a zdraví nás všech.“
„Napodobit ho umíš dokonale.“
Angelina se ušklíbla. „Patrně to bude jedna z mála věcí, které umím. A to ještě kdo ví jestli. V Elevendays mi šlo všechno, tady mi nejde vůbec nic. Měla jsem tam raději zůstat.“
„Nemohlas tam zůstat! Víš přece, že to nejde!“
„Vím? Nevíme nic. Kromě toho, že portálem neprojde člověk starší jedenácti let, jedenácti dnů a jedenácti hodin – ačkoli se nám nikdo neobtěžoval vysvětlit proč to tak je. Co by se mi stalo, kdybych tam prostě zůstala? Umřela bych? To asi ne. To určitě ne.“
Lucy se tvářila vážně. „Jenže by ses už nikdy nedostala zpátky.“
Angelina měla na krajíčku. „To odsud se už nedostanu zpátky. Nepatřím sem! Elevendays je můj domov. Ale už nikdy se nedostanu zpátky!“
Lucy ji objala. „Hlouposti, Ang. Patříš sem. No tak, nebreč! To se všecko poddá.“
Než si Angelina nechala podat kapesník, ještě několikrát zamumlala nepatřím sem.
„Neboj, to se všechno určitě srovná! Mohla bys začít tím, že si dáš dýňovou šťávu a pár koláčků. A pak by ses mohla usmířit s Katie. Co jste si vlastně udělaly?“
Angelina popotáhla. „Zlobila jsem se na ni, že je nefér, co udělal Snape.“
„Co konkrétně myslíš?“ zeptala se Lucy zmateně.
„To jak na první hodině lektvarů připsal body Zmijozelu, zatímco Nebelvíru je ubral.“
„Co jsem tak slyšela, tohle prý dělá úplně běžně. Za to přece Katie nemůže! Vždyť s ním nemá nic společného – teda kromě toho, že je ředitelem její koleje.“
„Já vím. Prostě jsme se nechala unést.“
„A teď tě to mrzí.“
„Jo. Musím se s ní usmířit dřív, než nám začnou hodiny létání.“
„Proč?“
Angelina se tvářila ponuře. „Protože při tom, jak mi to tady všechno úžasně jde, z toho blbého koštěte spadnu a přelámu si všechny kosti.“

***

Na trávníku na školních pozemcích byla vyrovnaná dvacítka košťat.
„Mám z toho poněkud smíšené pocity,“ prohlásila Katie, když tam s Lucy a Angelinou dorazily.
„Já taky,“ zamumlala Angelina.
Katie si odhrnula pramen vlasů z očí. „Draco tvrdí, že létání je super, ale zároveň říkal, že školní košťata stojí za starou bačkoru.“
„Myslím, že bude prima zkusit zase něco nového,“ usmála se Lucy.
„Pokud to nebude to poslední, co v životě zkusíš,“ dodala Angelina ponuře.
Katie ji poplácala po rameni. „No tak, Ang, to bude dobré. Nesmíš všechno vidět tak černě.“ Pak se od nich odpojila, aby se přidala ke svým zmijozelským spolužákům, zatímco Angelina s Lucy zamířily k nebelvírským.
Většina dětí z kouzelnických rodin byla na létání vyloženě natěšená, výjimku tvořil zjevně nervózní Neville Longbottom, jehož babička nikdy létat nenechala. Angelina a Lucy se postavily do řady vedle něho a Lucy se útrpně podívala na Hermionu Grangerovou, která si na poslední chvíli opakovala všechny teoretické poučky…

Nezačalo to špatně. Angelině vklouzlo koště do ruky na první pokus - což se podařilo jen Harrymu, Ronovi a jí. Lucy to zvládla napodruhé, zatímco chudák Neville stále třesoucím se hlasem opakoval vzhůru.
Nebylo to však to nejhorší, co Nevilla během této hodiny potkalo... Jeho poněkud nečekaný let totiž skončil zlomeným zápěstím a odchodem na ošetřovnu.

Studenti na palouku osaměli.
„Viděli jste, jak se ten nekňuba tvářil?“ rozchechtal se Draco Malfoy.
Katie do něj drcla loktem, ať toho nechá. „Co to vyvádíš?!“ vykřikla vzápětí, když se Malfoy vrhl po něčem v trávě.
„Hej, to je přece ten nesmysl, co Longbottomovi poslala jeho bábina!“ Draco zvedl z trávy Nevillův pamatováček, který se okamžitě rudě rozzářil.
„Zdá se, žes na něco zapomněl, Malfoyi,“ ušklíbl se Harry Potter.
„Nejspíš na dobré vychování,“ přisadil si Ron Weasley.
Draco zrudl podobně jako pamatováček. „Myslím, že tuhle věcičku nechám někde, kde by si ji Longbottom mohl vyzvednout. Co takhle na stromě?” Sedl na koště a vznesl se vzhůru.
„Draco, přestaň dělat blbiny!“ křikla na něj Katie, zatímco Crabbe s Goylem ryčeli nadšením a plácali se do stehen.
To už byl ve vzduchu i Harry a Hermiona Grangerová na něj skoro hystericky ječela, že je všechny dostane do maléru.
Lucy utrousila, že jsou to oba cvoci.
Následnou divokou honičku ve vzduchu sledovala Angelina se zatajeným dechem a bušícím srdcem. Když pak Harry stopu nad zemí chytil pamatováček, vyrovnal koště a měkce přistál na trávníku, vůbec nepřemýšlela nad tím, co dělá. Přiběhla k němu, chytla ho za ramena a začala s ním cloumat. „Máš rozum?! Máš vůbec rozum?! Mohl ses zabít! Kdyby tě viděl někdo z profesorů, na místě tě vyloučí!“
„HARRY POTTERE!“ ozval se v tu chvíli za nimi hlas profesorky McGonagallové.
Angelina zbledla a pustila chlapcův hábit. Cítila se skoro, jako kdyby nebelvírskou ředitelku přivolala.
„Pottere, pojďte hned se mnou,“ vyzvala Harryho McGonagallová, aniž by si vyslechla jakoukoli obhajobu, o niž se pokoušeli nebelvírští. „A vy, Malfoyi,“ otočila se na Draca. „Vy se hlaste u svého kolejního ředitele. Ihned!“

Fakt, že se Harry Potter stal nebelvírským chytačem a ještě navrch dostal nové koště, zatímco Draco Malfoy vyfasoval od profesora Snapea školní trest, považovala za nespravedlivé nejen Katie, ale i Lucy s Angelinou. Všechny tři se výjimečně shodly i s Hermionou Grangerovou.
Pouze Lily hořce litovala, že celou tu povedenou taškařici neviděla na vlastní oči.