Jitka

„Skloníš hlavu a rozběhneš se, jak nejrychleji můžeš. Těsně před tím, než projdeš vnější sítí, musíš zadržet dech a zavřít oči. Že jsi ve vodě, si ani nevšimneš, pak ještě skrz vnitřní síť – a jsi tam,“ zopakovala Jana. „A nezapomeň se mě pořád držet za ruku!“ Její mladší sestra Jitka, která dnes slavila páté narozeniny a cestu do Rubové země dostala jako dárek, důležitě přikývla. Vždyť už přece není malá!

Proti vodní zdi se rozeběhla přesně podle pokynů – po hlavě a bezhlavě. Než se na druhé straně zastavila, uběhla setrvačností ještě několik kroků. Pak se rozhlédla okolo a okouzleně vydechla.