Mravenečkové

Sledování práce se nejlépe provozovalo s plným žaludkem. Nejlépe se pozorovala práce mravenčí. Ledňáček seděl na nízké větvi a dohlížel na to, aby se žádný z mravenců nepolámal.
Drobní tvorečkové se komíhali sem a tam, přenášeli tu lístek, tu jehličí. Nožky jim kmitaly, tykadla nevigovala o sto šest. Vzduch v trávě byl prosycen onou neviditelnou vůní, kterou se spolu dorozumívali.
Ledňáček cítil, že se blíží déšť, a všiml si, mravenčí pohyb ještě zrychlil. Přesto v něm bylo cosi uklidňujícího.
Ukolébán rybkami nepostřehl, kdy přiletěla teta Žlutá. Než stihl písknout, aby malé pracanty varovat, vystrčila svůj mlsný jazyk a začala hodovat.