Doma

„Tak jak bylo ve škole? Nezlobilas?“ vítá ji už ve dveřích Martin. Josefína mu vtiskne polibek na tvář: „Taky tě ráda vidím.“ Rituál starý už padesát let neomrzel ani jednoho z nich. On se pak vrací do pekárny, ona odloží brašnu s neopravenými pracemi žáků a jde se pozdravit s kočkami. Skrz zeď k ní dolétají útržky hovorů z pekárny.
„Takže dvacet housek?“
„A tři koláče.“
„Dobrý den, je tu už prosím paní učitelka? My bychom –“
„Dveřmi dozadu a doprava, kluci. Někde tam bude.“
„Tak mladí, a už ti brousí za manželkou!“
„To víš, kamaráde – moji ženu milují celé generace!“