Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá

Byla sebejistá, namyšlená, nesnesla odpor. Její srdce bylo jako propast plná krutosti. Očí se jí leskly záští. Ten den si oblékla nádherně šaty. Zdůraznily její tělesnou krásu. I když se učesala, nalíčila a černou barvou zvýraznila řasy, nedokázala zakrýt zlobu, která jako vřed hyzdila její tvář.

Dívala se z okna, jak přijíždí.
Byla si vědoma své moci. „Ptáček si sedl na lep,“ zamnula si ruce. „Už mně nebude provokovat. Dnes mu zakroutím krkem!“ potutelně se usmívala.

Pohlédl vzhůru. „Kdo je na mé straně?“ zavolal. Za královnou se mihlo pár postav.
„Svrhněte ji dolů!“
Muži provedli nejspíš první defenestraci v dějinách.