Colinova zahrádka

Tráva v zahradě dosahovala po kolena a stromy obrůstal divoký břečťan, který se v liánovitých kaskádách spouštěl z větví na zem.
„Coline, to je hrůza,“ řekl jsem.
Můj zahradník přežvykoval tabák jako mula a tvářil se zrovna tak.
„Já to vysekam. Pane,“ řekl.
„To tedy vysekáte.“ Rozhlédl jsem se. Nikde žádné květiny. Jen v rohu zahrady růžovělo drobnými kvítky cosi neurčitého.
„Šípková růže,“ řekl Colin.
„Děkuju, že jste nás představil.“
„Dělám z ní zpodzimka šípkový víno.“
Chvíli jsem tu informaci zpracovával.
„Dobrá, uděluju výjimku,“ řekl jsem nakonec. Pak jsem ukázal na záhon nenápadných zelených makoviček. „A tohle je zase co?“