Učíce se v prvouce o pokojových rostlinách, měli jsme do pracovního listu vepsat, které takové máme doma. Musel jsem kolonku ponechat prázdnou, čemuž se paní učitelka velice podivila.
Vymohl jsem si tehdy pořízení prvních rostlin, abychom byli normální rodinou. Ke dvěma koupeným drobným sukulentům nám babička přidala tchýnin jazyk, který s dědečkem měli ve své garsonce.
Ten jazyk máme doma dodnes. Byl již vícekrát přesazen, posléze i do dvou květináčů rozesazen. Čtvrtstoletí přežíval mou neideální péči, po svatbě to už bylo lepší.
Dnes je jen jednou z mnoha našich pokojovek, ovšem je živou vzpomínkou na babičku. Více než čtyři desetiletí.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Hezká vzpomínka
Tora
Hezká vzpomínka
Ten je tedy vytrvalý. Matka
Esclarte
Ten je tedy vytrvalý. Matka má takovou klívii, ale myslím, že tak stará přece jen není.
Hezká stoslovka.
Díky za komentáře.
Chrudoš Brkosl…
Díky za komentáře.
Dobře, že přežil. Není nad
Aplír
Dobře, že přežil. Není nad živou vzpomínku.
To je krásné :-)
P.M.d.A.
To je krásné :-)
Děkuji i dalším komentujícím.
Chrudoš Brkosl…
Děkuji i dalším komentujícím.
Tak pokud vím, už jsou ho dva
mila_jj
Tak pokud vím, už jsou ho dva květináče a začíná mlsně pokukovat po dalším. :)
Hezké drabble.
Díky.
Chrudoš Brkosl…
Díky.
Wow, to je krásné. Takový
Peggy Tail
Wow, to je krásné. Takový rodinný společník.
Tak tak...
Chrudoš Brkosl…
Tak tak...