V zahradě

“Svoboda!”

Přeskočil zídku a rozeběhl se. Letní soumrak hřál do zad. Kolem uší mu pískali komáři. Odhodil batoh a svalil se do trávy. Zíral do koruny pokroucené lípy. Do nosu ho udeřila vůně. Větve se prohýbaly pod tíhou květů. Obloha potemněla.

Jemné zašustění udalo první tón. Květy synchronizovaně mávly okvětními lístky. Rozhýbaly se. Vzlétly. Kmitaly, třely se o sebe a proplétaly se ve smyčkách.Tančily. Zlověstně šeptaly. Hledaly společnou melodii a křídla jim skřípala nocí.

Zježily se mu chlupy. Roztřásl se. Od úst mu stoupala pára. Dětskými prsty křečovitě sevřel jmenovku připevněnou na prsou: M. Orf.

Můry odstartovaly a vytvořily roj.