Pište, testujte, hrajte si, hlaste chyby a nedostatky (do komentářů pod tímto tématem nebo v diskuzi) a hlavně se těšte. Duben se blíží mílovými kroky!
Drabble jsem opět nenapsala já, ale neznámá identita, kterou mám doma a která si pořád nechce udělat vlastní účet.
(Zdravím naše milé společenství ... letos mne ještě nic nenapadlo, asi jsem se už vypsala v minulých letech .. nebo jsem prostě unavená ... tedy se omlouvám, že pořád nic).
(Jinak mi nefunguje možnost dávat komentáře a kachničky, a jediný způsob, jak o tom dát vědět, je vložit drabble :)
Zápisky jednoho psa: předehra. Ach, být tak mladým psem. Přemýšlet. Mladý pes a nepřemýšlet. Nelze a nelze. Nepřemýšlet o psech. O mladých psech. O ušlechtilém mladém psovství. O roztomile kňučícím světle. Kdo se to jen noří ze tmy mládí? Ze tmy, která dává pac? Starý pes? Když se mladý pes obmýšlí, rozžvýkává se. Na psa. Pes na psa, mládí na stáří. Je-li jeden pes rozžvýkán, objeví se jiný pes. Vyvenčen v louku. Radostně vyvenčen. V plnou louku mladých pejsků. Skotačí, oblizují se, občichávají si psovství. Občichávají staré. Je jich plné přemýšlení. Plné mládí. Ach, je tak krásné být mladým psem.
Sice s křížkem po funusu, ale přidávám i rozcvičovací téma Ladění, které jsem doladila dodatečně.
Veškerá podobnost s žijícími osobami je čistě náhodná. :-)
„Pánové, takhle to nepůjde,“ upozornila vedení skladu podniková inspektorka. „Jak možné, že ve složce nemáte žádnou fakturu od ProfiSands Slovensko?“
„Jsou tam všechny,“ bránil se vedoucí skladu se stavebninami.
„Pod P není nic.“
„Jsou pod S.“
„Důvod?“
„S, jako Slováci.“
„Takže GWW Stone najdu kde?“
„Přece pod R jako Rumuni.“
„A Lom Bílá Lhota je pod Š proč? Jsou to snad Španělé? Nebo Švédi?“
„To ne, ale vozej šutry…“
„A tomu říkáte systém?“
„Jo. A trvalo mi deset let, než jsem ho vyladil k dokonalosti.“
„K čemu?“
„No, k tomu, aby faktury zařadily i ty kapacity, co pode mnou dělaj…“
Rozprávkový príbeh o ľuďoch, ktorí si padli do oka, ale nemohli byť spolu. Sprievodcom svetom za hviezdami bude dievča Paulína a jej domáci miláčik.
Sto rozprávkových rokov cez tisíc približovacích sklíčok strážil galaxie hvezdár Juraj. Celý vesmír sa zbiehal k jeho sústave ďalekohľadov, k nekončiacej veži na brale v ohybe svetov.
Neunikli mu narodenia hviezd, sledoval ako dospievajú, dávajú život planétam či sa požierajú. Udržiaval kozmos správne vyladený.
Za najvyššej kolimácie reverzným hľadáčikom objavil najvzdialenejší objekt. Neosvetlený, zahmlený.
Krútil najjemnejšími šošovkami. Odkryli sa pláne temne strieborných porastov. A ihlicové vrchy s baštami. Výškou sa rovnali hviezdnej veži.
V najvyššej našiel dievčinu. Hľadela na oblohu, cez nekonečno priamo k nemu, do jeho oka.
Zdvihla lampášik a usmiala sa.
Čosi pohlo večnosťou aj celým vnútrom hvezdára.
Následující: Paulína
Spontánní potrat/Smrt dítěte
Bylo to už dávno...
I přesto tu bolest stále cítila na hrudi. Den co den vzpomínala na to malé tělíčko, které ještě nebylo schopné se bránit.
Děvčátko, tak malé a bez života v její náruči. Sotva velké jako dlaň.
Modré oči. Hnědé vlasy. A navždy pryč...
Nenáviděla se za to. Nenáviděla Boha za to, že jí ji vzal. Denně se ptala sama sebe proč, co udělala špatně. Až teprve časem zmizela nenávist a přišlo smíření. Se sebou, s Bohem, s ní. Až tehdy si uvědomila, že to spojení nezmizelo s její smrti. Byla její součástí.
Její dcera žila skrze ni.
.
Mezi nižšími duchovními elementy se šířilo pozdvižení. Apollón a velká Devítka vyhlásili konkurz na pomocníky múz.
Spotřeba prostředků na ústní hygienu stoupla trojnásobně, když máte líbat potenciální autory je to nezbytná nutnost.
Ze všech koutů Olympu se ozývaly krkolomné jazykolamy, až neustálé drmolení vyhnalo Dia k nové pozemské milence.
U Studnice nápadů tlačenice překročila únosnou mez, prý došlo k pěstním inzultacím, dokonce i vyraženým zubům.
Všichni ladili formu na maximum. Co když právě já budu ten, kdo políbí budoucího Shakespeara, říkali si.
Pak nastal večer posledního března a vybraní pomocníci se natěšeně chystali rozdávat polibky. Nový ročník DMD právě vypukl.
Tak teda Ostrovy. Tak teda kluci.
Kluci?
Jo, pořád ještě kluci.
Bude to tradičně na pokračování a neméně tradičně soustava samostatných příběhů, které můžete číst i na přeskáčku a bez znalosti lore.
Papíry.
Nikdo Normanovi neřekl, že jeho budoucnost bude obsahovat až tolik zpráv, rozborů, nót, peticí, rozpočtů a podobných hovadin. Otcova pracovna jich bývala plná, ale on je bral jako nepodstatné kulisy. Znak statusu. Papír je drahý.
Teď jsou tu pro něj. Celé závěje, dobrých dvacet listů!
Rozložil nejvrchnější...
Rozpočet na královský pohřeb.
Sesul se do křesla a prostě jen zíral. Netušil, jak dlouho. Sám. Ticho.
Slzy nepřicházely.
Pak přišel Malcolm.
Stačil mu jeden pohled a vyvlekl neprotestujícího kamaráda ven.
„Jdem,“ oznámil, „do kopců. Králem můžeš být zase zítra.“
„Zítra?“ Norman smetl jeho ruku. „Já jsem král pořád!“
„To se nevylučuje.“
Naučili mě mladí lidé používat aquapark... zejména ty divné chlívečky na krajích některých bazénů.
Pamatuji si na své pohoršení, když jsem je zaznamenala poprvé - je to snad útočiště pro páry?!
Pak jsem s úžasem zjistila, že se tam voda z času na čas ode zdi ke zdi vlni. Ne diky technologii. Ale kvůli trpělivým adolescentům, kteří ty vlny skákáním nahoru a dolu vyladili.
Chyba vás stojí vodu v nose, ale je to děsná sranda. Doporučuji to zkusit.
Hledáte fázi, tempo, které když najdete, tak se svou vlnou létáte stále víš a padáte stále hloub.
Úplně střízliví a na přiměřenou dobu.
Jako bylo by to moc pěkný téma pro Vědu ve sto slovech, kdybych tomu ovšem opravdu z fyzikálního hlediska rozuměla, takhle jen jako rada do života. A jestli jsem zprasila, co je fáze a co frekvence, přijměte mou nejupřímnější omluvu.
Lister neumí hrát na kytaru. Skutečně! Vůbec! A celá posádka to ví! A přesto jediný, koho to trápí, je mazák Arnie!
Postavy: Arnold J. Rimmer, Dave Lister
Dave Lister, brnkálista, hudební břídil a kytarový kakofonista. Arnold Rimmer, jenž se nikdy na žádný nástroj hrát neučil, už kolikrát v duchu i navenek úpěl nad nelibými zvuky, jež se nesly jejich společnou ubikací. Už zase ladí tu ďábelskou věc! Kdybych s tím tak mohl něco udělat… Třeba uplatit robíky, aby ten mučící nástroj schovali někam hluboko do toho haraburdí na palubě D! Těžké je být hologramem, nemůžete na nic sahat! Hollyho rozdurdil tak, že mu nezapůjčí ani ta nejmenší sluchátka! Ale když kytara zmizí, ustojí Listerovo nemelodické kňourání? Připadal si jako Hamlet. Vzít či nevzít? To je ta otázka!
Ani se Arnoldovi nedivím. Lister fakt neumí hrát. Asi by mi taky hráblo :-D
Minulý rok mi DMD nějak úplně vypadlo z hlavy, tak snad jsem úplně nevyšla ze cviku... :)
Zahradník přejížděl smyčcem po strunách houslích, ale stále to nebylo ono. Thunbergie alata, která měla podle plánu zapálit doutník, nepohla ani lístkem.
"Možná by je to chtělo trochu doladit," radil snaživě poskok.
"Hleď si svého!" utrhl se na něj Zahradník.
"Třeba není dost namazaný smyčec," pokračoval poskok, který se podle všeho nedokázal naladit na náladu v místnosti. Otevřel ústa, ale místo rady z nich vyletělo vyjeknutí, když mu smyčec dopadl na záda.
Vyjeknutí to bylo překvapivě harmonické.
"Mně připadá, že smyčec je naprosto v pořádku," řekl Zahradník, když se k němu thunbergie povzbuzená melodickými výkřiky konečně naklonila se zapálenou sirkou.
