Bratr a sestra

Přisedla si vedle něj, jako kdyby snad byli dávní kamarádi.

„No, jak jsem ti povídala. Máš holt smůlu, ale seš sedmý děcko toho budižkničemu, co si ani nestihl pořádně říkat náš fotr. Ale hele, zase nejseš úplně osamělej sirotek, máš čtyři bráchy a dvě ségry! Sice tě nakonec budem muset fiknout, ale do osmnácti máš ještě kolik… dva roky? To půjde. Vím, první dojem neděláme zrovna nejlepší, ale dej nám šanci a vyžehlíme si to, co říkáš?“

Jen na ni zmateně a nedůvěřivě civěl.

„Jejda, promiň, takhle se ti asi blbě mluví,“ uchechtla se a sundala mu roubík. „Máš hlad?“