Jarní úklid

Ráno Karel vstal z postele. Teda, co si budeme povídat, bylo už po poledni.

Trvalo mu to dlouho, než dnes našel důvod proč vstát.

Včeješí noc v něm zamechala zvlášní pocity.

Zase v nečem neuspěl. Asi ubližoval, i když to nechtěl a nevěděl o tom.

Koukal do zrcadla, sám sobě do očí. Čas zase začít znova. Zkusit to jinak. Ale jak...

Dýchal. Zhluboka a pomalu.

Uvědomil si svůj hlad. A žízeň.

Má toho před sebou hodně k žehlení. Vlastně ani neví, kde začít.

Snídaně zní jako dobrý první krok. Nabrat energii. Pak přijde čas na ty správné činy a slova.