Někdy je ouzko

Děkuju.

To trochu bylo, ano.

Já to zvládla!
(A měla jem přítele na telefonu, který znal přesně mou plánovanou trasu a měl instrukce volat horskou kdybych se někdy neozvala do desáté večer).

Tady to bylo asi nejhorší, protože jsem byla fakt na hrozně daleko úplně sama. To i Loch Lomond, kam by se musela volat vodní záchranka, byl lepší, protože jsem věděla, že za mnou jde Francouz a Simon.
A pak mi Simon na hostelu říkal, že ten kopec byl hnusnej a že na mě myslel a přemýšlel, jestli na mě nepočkat, abych tam nebyla úplně sama; taky věděl, že za mnou nikdo není.
Do drabblů se to nedostalo, ale byl to jako brácha, nakonec.
K uvedení věcí do perspektivy, později jsem se dozvěděla, že Sarah někde kus zpátky sama stanovala, ten den, a strávila tam i následující den skrz ten blizard. To k tomu riskování :D )

Jako, dá sa.

Nojo, ale když nechodit je horší!