Počátky

Poprvé: Seděla v kavárně se spolužačkou. Nudila se, proto pohledem zkoumala ostatní lidi. On si jí nevšiml, četl knihu. Uložila se jí do paměti jeho košile.
Podruhé: Nemohla ho vidět, protože jí právě vítr rozfoukal vlasy a ona se je snažila zkrotit. Šel proti ní. Pohled na ni mu projasnil celý den.
Potřetí: Přistoupil do metra. Ona stála přímo naproti. Měl stejnou košili, jako v té kavárně, proto jí byl povědomý a usmála se na něj. Taky se usmál, i když si nebyl jistý, jestli ji někdy viděl.
Smáli se tak na sebe ještě několikrát, než na sebe poprvé promluvili.